Delší závodní pauza vyplněná dovolenými a tréninkovou pauzou je u konce a holky se v deštivém ránu schází na hasičském hřišti a balíme věci na odjezd směr Mokrouše a jimi pořádané 8. kolo ZČHL. Na posledním tréninku se nám moc nedařilo a sobotní prokletí v podobě neplatných pokusů nás tlačí do lehké nervozity, ale kategorie mužů utíká rychle vzdor neustávajícímu dešti a již si chystáme své náčiní pro svůj pokus na základně. Po odstartování vše na základně cvaká bez problémů a Nici s Ančí už nalévají, Lucka na pravém proudu při odběhu od základny podkluzuje, ale zvedá se a rychle pokračuje dál k čáře nástřiku. Zaskakující Lucka na stroji ale nekompromisně posílá do hadic vodu pod plným plynem a to staví rychlou stopku pro Míšu na rozdělovači, který jí padá z ruky a nešťastně otevírá prostřední kohout a pro změnu zavírá kohout levého proudu. Míša se sice snaží kohouty zase zavřít a otevřít, ale to se jí nedaří a i tento závod končí pro holky neplatným pokusem a posledním 13 místem.
Po nezdaru ve Štěnovickém Borku přejíždíme do Mochtína v okrese Klatovy. Cestou zastavíme na zmrzlinu a koupačku v pískovně v Beňovech. Do Mochtína přijíždíme krátce po 18. hodině, stavíme si zázemí a stany a Julča s Ančí, Nici s Luckou a Aleš s Verčou se jdou přihlásit na večerní soutěž o nejrychlejší náběr. Soutěž se jim daří o poznání lépe než odpolední závod, ale na „medailové“ umístění ani tak nedosáhnou. Jdeme se tedy věnovat večerní zábavě, která je v Mochtíně již vyhlášená a na velmi dobré úrovni.
Nad ránem se přežene nad Mochtínem malá přeprška a naštěstí sebou odnese i obrovské vedro sobotního dne a my tak vstáváme do příjemné teploty a jdeme snídat a připravovat se na další kolo ZČHL. Do kategorie žen je pro tento závod přihlášeno 12 družstev a dráha vypadá velmi pěkně. Na svůj pokus se chystáme jako třetí a příprava se daří bez problémů a můžeme jít na to. Barče se ale nedaří ani v neděli a obrovská nervozita jí rozklepe ruce tak, že si rozhodí spoje na rozdělovači a zvládne zapojit jen levé céčko a se zbytkem jí bohužel utíkají proudařky. Holky ale dnes svůj pokus chtějí dokončit stůj, co stůj! Kája na stroji pohotově zavírá kohout dopředu a holky se snaží rozdělovač natáhnout a zapojit. Bohužel při opětovném puštění vody do hadic vylétá špatně zapojené béčko z rozdělovače a tím je pokus ukončen bez zastavení časomíry. Nedá se nic dělat, ale smůla se holek drží a připisují si další NP. I tak Barče moc děkujeme za pomoc a záskok.
Předpověď počasí slibuje na sobotu uprostřed července nejteplejší den léta s teplotami okolo 36°C, ale to nám nezabrání zúčastnit se s družstvem žen dalšího kola Západočeské hasičské ligy. Bohužel probíhající dovolené ovlivňují sestavu na tento víkend i možnost trénování. Na štěstí se podaří domluvit na záskok na rozdělovači Báru Kozlovou a dát v kompletní sestavě alespoň jeden trénink a buď to vyjde, nebo ne.
Již odjezd do Borku je náročný, protože těsně před ním členové jednotky, včetně trenéra a řidiče Josefa, zasahují u požáru slámy, ale s mírným zpožděním odjíždíme a do Borku přijíždíme těsně před začátkem kategorie žen, rychle vyndáváme věci z dodávky a rovnou je nosíme na přípravnou základnu, mašinu zahříváme ještě před základnou požárního útoku. Vše je velmi rychlé a holky už staví základnu pro svůj rozběh. Rozhodčí na základně je stále nespokojený se spoji na rozdělovači a Barča je z toho dost nervózní, ale jde se na start! Výstřel a běžíme k základně. Zadek klapne na výbornou a voda je v mašině, ale Barče se nedaří zapojit béčkový spoj na rozdělovač a pokouší se o to ještě při odběhu ze základny, ale bohužel je zatažena proudařkami a Kája na stroji celý pokus raději ukončuje vypnutím motoru. Nepěkná sobotní tradice holek se naplňuje i tentokrát a holky berou poslední 10. místo za neplatný pokus.
S prvním prázdninovým dnem vyráží družstvo našich žen na 4. kolo Západočeské hasičské ligy, které tento sobotní den hostí Horní Kamenice. Počasí nám slibuje pěkný den, takže nakládáme všechny potřebné věci do dodávky a vyrážíme! Na místě si chystáme zázemí a přihlašujeme se na poslední chvíli do devítičlenné kategorie žen.
Okolo 14. hodiny se vše pomalu chystá na požární útoky v podání žen a my se startovním číslem 3 už netrpělivě přešlapujeme u přípravné základny a než stihneme mrknout je tu náš čas. Příprava v klidu a všechny holky plně koncentrovány na co nejlepší výkon. Výstřel startovní pistole a jdeme na to! Jůli cvaká koš na první dobrou a Ančí už tlačí savec do kádě a rychle s ním ven a křičí pokyn na Káju, která přidává plyn… Bohužel na hadicích to již tak pěkně nejde, protože Kája na levém proudu nechytne kotouč hadice, a tak běží jen s koncovkou a má co dělat. Ale „zachrání“ ji Nici na rozdělovači, protože ta nezapojí béčkový spoj, který se blížící se vodou rozpojuje a tím je celý útok v troskách a ukončen s označením „NP“.
V celkovém hodnocení soutěže se řadíme na konec společně s Lužnou a Poděvousy a bereme 7. místo. Bohužel také zapisujeme třetí NP ze čtyř kol. Balíme věci a chystáme se na přejezd do Štítar, kde se nám snad nedělní závod povede o něco lépe.
Na sobotu 17.5. byla naplánována soutěž sborů spálenopoříčského 10. okrsku. Pořadatelem soutěže byl v tomto roce SDH Těnovice, na které máme z jejich posledního pořádání velmi dobré vzpomínky. I tentokrát od rána panuje příjemné teplé počasí a my vyjíždíme oběma dodávkami krátce po poledni směr Těnovice. Na letošní soutěž se nám podařilo kromě tradičního družstva žen a mužů postavit ještě druhé mužstvo mužů z kluků odchovaných z kolektivu mladých hasičů a všichni čekám, jestli bude lepší dravé mládí nebo zkušené stáří.
Po příjezdu si budujeme zázemí blízko dráhy štafety 4×100 m, která bude první disciplínou soutěže. Po nástupu se začínáme chystat. Mladí kluci startují jako pátí, jejich starší kolegové sedmí a ženy svoji kategorii zahajují. Vše ubíhá vcelku svižným tempem a „mlaďasové“ už stojí na startu svého premiérového rozběhu v okrskové soutěži. Ondra ihned po startu všem ukazuje, že dravost tomuto týmu rozhodně nechybí a oknem proletí velmi pěkně, Zdeněk se trošku zaškobrtne na bariéře, ale vše hravě dožene svým během, pěkný přeběh kladiny a naprostý koncert na hadicích předvede Luky a Štěpán na přenosu hasicího přístroje už jen posadí pomyslnou třešničku na parádní výkon této štafety. V cíli svítí čas 62,22 s., který o více než 8 vteřin překonává dosavadní nejlepší čas soutěže. Nadšení z vydařeného rozběhu ještě neopadá a na startu štafety už přešlapují muži z druhého družstva. Po odstartování bohužel dochází u Boukyho k natažení svalu a proskočení oknem a doběh úseku není tedy rozhodně z nejrychlejších. Na druhém úseku se ale již rozbíhá Jakub a vcelku bez problémů překonává bariéru a běží do konce svého úseku, kde předává Liborovi, ten si s kladinou i hadicemi poradí velmi hravě a štafetu završuje Josef na hasicím přístroji, když protne cílovou branku v čase 65,18 s., který se řadí v celkovém hodnocení na druhé místo za tým Žákavá „1“.
Probíhá rychlá přestavba překážek a na startovní čáře štafety už stojí Jůli, která i přes mírnou virózu svůj úsek zvládá ve slušném tempu, za to jako o život se tratí žene Klára, kterou vůbec nevyvede z míry přeskok, pouze jej přeletí a peláší k cíli svého úseku. Lucka na hadicích předvádí další pěkný a svižný pokus a štafetu doběhne do finále Míša na hasičáku. Časomíra v cíli ukazuje 71,51 s., což je čas, který už žádný z dalších 3 ženských týmů nepřekoná.
Chystá se tedy dráha pro požární útoky, kde se nejprve předvedou muži. Za žákavských zahajují kluci z „jedničky“ a již při přípravě zmatkuje Zdeněk na levém proudu a toto si přenese i do ostrého útoku, kdy se mu nedaří nejprve spoje na základně a poté musí odběhnout ze základny bez kotouče hadice. Naštěstí ztrátu v rámci možností dožene a již společně se Štěpánem plní terče. Útok kluci dokončují v čase 28,44 s. což je velmi slušný výkon, který se opět řadí na průběžné první místo v disciplíně. Na start se ale již chystají u druzí žákavští zástupci. Bohužel Boukyho zranění ze štafety mu nedovoluje odběhnout proud na požárním útoku a tak je s velitelem soutěže dohodnuto, že pravý proud odběhne Luky, který v prvním týmu běžel rozdělovač. Ihned po odstartování je patrné, že zkušenosti členů tohoto týmu se prostě jen tak nezapomenou. Pohledný útok se již hrne směrem k terčům a začíná jejich plnění, které je ukončeno v čase 26,27 s. znamenající první místo v disciplíně.
Žákavské ženy rozbíhají svůj útok na úvod ženské kategorie a předvádí pohledný pokus především na jistotu. Karolína na levém nesedí v úplně ideální pozici pro nástřik, ale přesto je rychlejší a Lucce na pravém trvá nástřik o chviličku déle, ale i tak je útok dokončen v čase 30,95 s., který vydrží až do konce kategorie nepřekonán.
Počítání výsledku v ženské kategorii není nijak složité a žákavské ženy v součtu 1 + 1 obhajují 1. místo z loňského roku. V mužské kategorii dochází na prvních dvou místech k rovnému součtu bodů za umístění 1 + 2 a 2 + 1, zde je uplatněno pravidlo, že rozhoduje pořadí z požárního útoku a družstvo zkušených Žákavá „2“ obsazuje 1. místo a družstvo dravých Žákavá „1“ se umisťuje na 2. místě!
Druhý den se děvčata probouzí brzy ráno a co nevidět se staví na nástup. Odběhnou muži a na startovní čáru se řadí ženy. Žákavá se startovním číslem 2 se připravuje ke startu. Zazní výstřel a děvčata už vnímají jen svůj post. Julča cvaká koš. Anča nabírá a posílá vodu ke Káje. Kája pouští vodu dopředu, kde míjí Veru na béčkách a Míšu na trojáku. Proudařky stále peláší dopředu, dokud je voda nezastaví. Lucka s Kájou zasedávají a sestříkávají v čase 18:90 (LP 18:43)! Holky se díky minulým zkušenostem začínají radovat až když jsou si jisté, že je pokus platný a pokus platným také zůstal! Tímto výkonem nejen že zapisují první platnou osmnáctku a 5. místo, ale přetrhávají sérii neplatných pokusů. Už jen doufejme, že si holky neplatné pokusy již vybraly a bude se dařit dále.
Družstvo žen opět schází a vyráží na další dva závody ZČHL. Z minulého závodního víkendu všichni doufají, že je pro tentokrát smůla opustí. S autem naplněným věcmi na kempování se tedy vydávají na dlouhou cestu do Horního Hradiště. První komplikace přišla, když děvčata stavěla stan a zjistila, že nemají plachtu! Než tedy dojela Kája a Míša s plachtou, holky se opalovaly (nebo spíš pekly) na slunci za pěkného počasí. Dále Anča na savcích zjistila, že s sebou vzaly jinou gumu, než na kterou jsou zvyklé. Naše ženy ale nic nezastaví a již se staví na start.
Koš cvakl, savce letí, voda vchází do mašiny! Kája přidává plyn, ale jelikož se Veru na béčkách rozběhla moc doleva a Míša se zasekla na základně, troják sebou škubl a otočil se. To zkrátilo pravý proud natolik, že Lucce vyletěla proudnice z ruky za běhu a tímto si holky zapisují další neplatný pokus do sbírky. Po útoku se holky chytají za hlavu a přemýšlí, kde přesně byl problém, ale nikdo neví. Horní Hradiště zůstává Horním Hradištěm a Žákaváci se vydávají do Štichovic na večerní zábavu a třetí kolo ZČHL. Postavit stany, spláchnout NP a je to.
Velmi náročné přípravy a značná tréninková zátěž posledních tří týdnů vyvrcholila krajským kolem mladých hasičů ve hře Plamen, kterou v letošním roce pořádalo okresní sdružení hasičů Plzeň-sever na stadionu TJ Sokol Petřín v Plzni. Poprvé v historii našeho sboru se podařil postup mladších i starších žáků a o to těžší byla celá příprava. Sobotní předpověď počasí slibovala slunečné a teplé počasí a všichni jsme věděli, že den bude dlouhý a plný dřiny, protože se začínalo již po sedmé hodině ráno a podle programu mělo být vyhlášení ve 20 hodin.
Po příjezdu rychle budujeme své zázemí a stavíme stan, někteří z nás se ještě probouzejí a jiní už pokukují po dráze, netrpěliví co nás čeká. Podle harmonogramu zahajujeme soutěž přesně v 8:30 hodin slavnostním nástupem a ihned poté se pouštíme do první závodní disciplíny!
STARŠÍ ŽÁCI
Zahajovací disciplínou je štafeta 4×60 metrů a my máme startovní číslo 2 a všechny rozběhy nás čekají se zástupci okresu Plzeň-sever z Horního Hradiště – největšími aspiranty na celkové vítězství. První rozběh je ještě poněkud ospalý a výkon Markét na kladině a Elišky na přeskoku není z nejrychlejších a naše štafeta na závodníky z Horního Hradiště ztrácí. Ani Jakubovi na hasicím přístroji se nedaří ztrátu stáhnout. Luky na rozdělovači konečně dává rozběhu pěkné tempo, ale bohužel se mu nepovede na poprvé zapojit rozdělovač a navíc mu při pokusu vypadne těsnění z půlspojky hadice a tím pádem si tento rozběh zapisuje NP. Druhý rozběh již vypadá lépe, i když ani Matyáš není ještě v nejlepší kondici. Přesto Klára na přeskoku a Štěpán na hasicím přístroji již dotahují soupeře velmi natěsno a Tadeáš na hadicích přibíhá k rozdělovači nastejno se soupeřkou. Bohužel ani jemu se nedaří připojení na rozdělovač na poprvé, ale ani na podruhé a tím ztrácí až na konečný čas 43,80 s. A 5. místo v disciplíně není vůbec pěkný začátek soutěže…
Následuje požární útok CTIF svým prvním kolem, ve kterém zabíháme vcelku pohledný pokus bez větších problémů, jen Lukymu s Klárou trvá o něco déle nástřik na džberovce a časomíra ukazuje hodnotu 49,41 s. Ve druhém kole chceme čas co nejvíce stlačit k hranici 40 vteřin! Bohužel při druhém pokusu se nedaří na druhé džberovce Tadeášovi s Eliškou vůbec nastříkat a pokus je vyhodnocen jako neplatný. Po ukončení pokusu zjišťujeme, že proudničku ucpal ulomený nýtek, který byl pravděpodobně v pístu džberovky. I přes velké zklamání obsazujeme s časem z prvního kola 2. místo v disciplíně.
Třetí je na programu štafeta CTIF. První kolo je neskutečným soubojem obou drah o každý centimetr a i komentátor se nechává unést soubojem, který probíhá opravdu natěsno od samého začátku až do posledního úseku, kde jsme s časem 73,55 s. o pouhou vteřinu za Horním Hradištěm. Ve druhém rozběhu je to opět pěkný souboj, ale Kuba na třetím úseku zaspí a potom se mu vůbec nepovede předávka Tadeášovi. Stejně tak se nepovede předávka od Štěpána Markétě a nepodaří se tak i přes jinak pěkný výkon vylepšit čas prvního kola. V celkovém hodnocení bereme další 2. místo.
V odpoledních hodinách pokračujeme předposlední disciplínou, kterou je štafeta požárních dvojic. Ani zde se nám nevyhnou mírné komplikace a kapitán Tadeáš podkluzuje při obíhání kuželu a přichází první mírné zdržení, které navýší ještě Jakub, když se mu nedaří zapojit proudnici. Poslední úsek již probíhá pěkně a časomíra se zastavuje na čase 50,87 s., který není vůbec špatný, ale nakonec stačí na 3. místo v disciplíně.
Zbývá už jen poslední disciplína, kterou je jako tradičně požární útok. Svoji premiéru si zde odbývají zcela nové jednotné mašiny FOX 4 od firmy Rosenbauer, takže probíhají krátké tréninky na seznámení se stříkačkami, ale i přesto je nám jasné, že budou požární útoky především o štěstí. Ovládání strojů je totiž elektronické a tedy zcela odlišné oproti tomu, na co jsme zvyklí. To zjišťujeme již při prvním pokusu. Dan si jako strojník spíše zkouší, co umí přednastavený program, navíc fouká docela silný vítr a nástřiky tak trvají velmi dlouho až do času 33,37 s. Ve druhém kole se tedy Dan pokusí regulovat „plyn“ manuálně, ale i přesto výstřik vody značně rozhodí Jakuba na levém proudu a nástřik trvá opět velmi dlouho. Sice se podaří čas vylepšit, ale pouze na hodnotu 31,87 s., což znamená až 5. místo v disciplíně.
V celkovém součtu bodů za umístění naši starší žáci nasbírali celkem 17 bodů a bohužel jim o jediný bod utíká druhé místo a obsazují tak v krajském kole konečné 3. místo.
MLADŠÍ ŽÁCI
Štafeta 4×60 metrů na úvod a ještě před jejím odstartováním dochází ke komplikacím, protože trenér Josef nezkontroluje ústroj všech závodníků a Viky na startu zjišťuje, že nemá opasek na proudnici. Musí tedy improvizovat! Rozběh je odstartován a první tři úseky probíhají vcelku pěkně, i když zaostávají za soupeřem. Bohužel Viky si bez opasku na hadicích neví moc rady a je velmi zoufalá. I přesto se do cíle zdárně dostane, ale čas 84,50 s. není vůbec pěkný. Druhý rozběh už žádné problémy nepřipouští a od prvního úseku vše šlape přesně, jak má! Jonáš na hadicích předvede nádherné zapojení hadic, rozdělovače i proudnice a cílovou brankou probíhá v čase 50,56 s., což je nejlepší čas disciplíny a jednička na úvod.
Na útok CTIF jdeme do prvního pokusu, který nevypadá zle, ale Viky si opět vybírá smůlu, když zmatkuje při vázání úvazu na proudnici. Naštěstí se jí to podaří, ale čas pokusu 113,93 s. není vůbec pěkný. Navíc když se k tomuto připočítává ještě 50 s. za nepřeskočení příkopu a 10 s. za nesprávnou práci kapitánky Anet. Na druhý pokus si projdeme všechny chyby a snažíme se jim vyvarovat a to se i vcelku daří, i když řazení členů družstva na konci je poněkud zmatené, ale časomíra je zastavena v čase 68,10 s. Bohužel i zde inkasujeme trestné body za nepřeskočení vodního příkopu a v tomto pokusu dokonce 70, což znamená výsledných 138,10 s. To stačí až na 3. místo v disciplíně.
Pokračujeme štafetou CTIF, ve které předvádí excelentní přelezení žebříkové stěny na úvodním úseku Jakub. Poté občas zaškobrtnou předávky na úsecích, ale štafeta šlape pěkně a to především Martin na svém úseku, který běží opravdu krásně! Cílovou bránu protíná Ema v čase 96,22 s. V druhém pokusu chceme čas ještě vylepšit, ale bohužel Martin v zápalu boje, shazuje laťku na podlezu a je jasné, že k výslednému času přičteme 10 s. Bohužel i Vojta si vybírá svoji smolnou chvíli a inkasuje dalších 10 trestných vteřin za přesahující hadici na podložce. Bereme tak čas prvního kola, jako druhý nejlepší čas disciplíny.
Závodní den postupuje a je na nás znát únava, ale ještě nás čekají dvě disciplíny! A první z nich je štafeta požárních dvojic. Tato během letošního jara přináší každým závodem zlepšení času a doufáme, že tomu bude stejně i tentokrát. A opravdu se vše daří již od běhu kapitána Jonáše! Natažení hadice a připojení proudnice také bez problémů a jdou na to téměř současně oba motači hadic. Vojta v dráze č. 1 motá naprosto famózně a probíhá cílem jako první v čase 65,06 s., což je naprostá paráda a opět 2. místo v disciplíně.
A chystáme se na požární útoky, ze kterých je asi nejvíce nervózní trenér Josef, protože již zmiňované mašiny FOX 4 se mu moc nelíbí. Před přípravou základny ještě probíhá ujasnění pravidel a podmínek přípravy s rozhodčím na základně a jdeme se chystat. Vše je připraveno a všichni stojí na startu. Filip předvádí opět velmi rychlý košík a voda by mohla jít kupředu. Jen kdyby Martin s Anet ještě neseděli na základně a nebojovali se spoji na rozdělovači. Strojníkovi nezbývá než pokus ukončit a z prvního kola zapisujeme NP. Na startu druhého kola se pod tíhou zodpovědnosti lehce hroutí Martin a nervozitu si přináší i na základnu, kde musí dvakrát opravovat spoj na rozdělovači, který se mu nedaří zapojit na oba dva zuby. Naštěstí ho ve štychu nenechává Filip na koši a tento našroubuje asi až na 4. pokus. Voda se tlačí konečně k terčům, ale výstřik hodně rozhodí Vojtu na pravém proudu a tomu trvá dlouho, než zaujme pozici pro nástřik. Poté ještě dlouho oba proudaři bojují s nástřikem a hrůzostrašný útok se daří dokončit v čase 46,11 s., což je nejhorší pokus v kategorii mladších žáků a na závěr závodního dne nepěkný výsledek.
V celkovém hodnocení nepovedený požární útok sráží mladší žáky na celkové 3. místo.
Všichni od závodníků přes trenéry ale i velmi početný zástup žákavských fanoušků zažil velmi náročný den, který nakonec skončil v obou kategoriích medailovým umístěním, což není vůbec špatný výsledek! Především nám všem přinesl zase řadu dalších zkušeností, které se snad podaří zúročit v naší další závodní aktivitě.
Aby toho o posledním květnovém víkendu nebylo okol žákavské hasičské aktivity málo, naše holky si vyrážejí spravit chuť po smolném NPéčku ze soboty na závody pořádané na nedalekém Chlumu.
První komplikace přicházejí necelou hodinu před odjezdem, protože Nici oznamuje, že jí pochroumaný kotník nedovolí do závodu vyběhnout. Holky žhaví své kontakty a vše je zachráněno a my nasedáme před hasičárnou do dodávky. Trn z paty nám vytrhne Ivet Kolorosová ze Želčan, která zaskočí v našem týmu na postu rozdělovače! Tímto jí velice děkujeme za záchranu naší účasti v závodě. Počasí přetrvává teplé a slunečné a my už sedíme ve stínu pod stanem a chystáme si věci. Soutěž se běží v kategorii mužů i žen v požárním útoku na 2 hadice B a sklopné terče a to ve dvou kolech, kdy se do celkového hodnocení počítá lepší čas. Žákavandy statrují jako páté.
První kolo se holkám ale vůbec nedaří… Jůli vyskočí koš z vody a nepodaří se tak nalít vodu do stroje, Lucka se velmi výrazně zasekne na spojích na základně a Ivet úplně nesedne rozestavení naší základny, protože je zvyklá na jiný systém. Útok se podaří dokončit, ale čas 43,37 s. spadá do kategorie „hrůzostrašné“ a řadí se na konec kategorie žen.
Všichni věříme, že druhé kolo bude již o poznání lépe a po startu to tak i vypadá, ale Ivet teď bohužel cvakne béčkový spoj na rozdělovač na jeden zub přes pojistku a než spoj opraví, holky na proudech jí odtahují rozdělovač. Mezi tím se ale béčka již plní vodou a začíná velký boj a dokončení rozběhu. I to se podaří, ale „vylepšený“ čas na 37,75 s. holkám žádnou radost nepřináší.
Ani na Chlumu holky smůlu neprolomily a končí na 6. místě ze 6 týmů v kategorii žen.
Družstvo žen zahájilo letní sezónu prvním kolem Západočeské hasičské ligy v Horní Lukavici. Holky už se schází na hasičském hřišti, kde na ně čeká připravená dodávka. Nasedají a vydávají se na cestu. Horní Lukavice na obzoru a holky co nevidět stojí na nástupu. Trpělivě přečkávají pokusy mužů a následně se po týmu z Únětic se startovním číslem 2 dostávají na základnu. Základna byla postavena do pár minut a ženy ze Žákavé byly připraveny podat svůj výkon.
Poslední z týmu se staví na start. Závodníci na místa připravte se, pozor a výstřel! Holky se rozbíhají. Základna perfektně cvakla, proudařky se zbytkem předku na cestě. Julča bere do ruky koš a krásně cvaká na první pokus. Anča perfektně nabírá a voda pokračuje do stroje. Zde se objevují první komplikace a Kája drží stroj plnou silou pod plným plynem. Voda prolétává okolo Veru na béčkách, Míša usilovně drží troják a voda se žene dál k Lucce a Káje na proudech. Holky zasedávají a na terčích nechávají čas 18,8 (PP 18,7). Žákavá skáče štěstím! Radost z 18 na prvním kole ZČHL ale naneštěstí opadá. Moderátor oznamuje vlající červený prapor a vidí jen nechápající výrazy předku. Julča vytahuje savec, ale nevytahuje koš, který zůstal v kádi. Tato nemilá drobnost i přes dokončený útok znamená neplatný pokus pro naše ženy. Tým přebírá výkon velmi sportovně a ze všech stran je slyšet: „Ale stejně tam ta osmnáctka padla!“ Jeden neplatný pokus přece ženy ze Žákavé nevyvede z míry!
