Druhý den se děvčata probouzí brzy ráno a co nevidět se staví na nástup. Odběhnou muži a na startovní čáru se řadí ženy. Žákavá se startovním číslem 2 se připravuje ke startu. Zazní výstřel a děvčata už vnímají jen svůj post. Julča cvaká koš. Anča nabírá a posílá vodu ke Káje. Kája pouští vodu dopředu, kde míjí Veru na béčkách a Míšu na trojáku. Proudařky stále peláší dopředu, dokud je voda nezastaví. Lucka s Kájou zasedávají a sestříkávají v čase 18:90 (LP 18:43)! Holky se díky minulým zkušenostem začínají radovat až když jsou si jisté, že je pokus platný a pokus platným také zůstal! Tímto výkonem nejen že zapisují první platnou osmnáctku a 5. místo, ale přetrhávají sérii neplatných pokusů. Už jen doufejme, že si holky neplatné pokusy již vybraly a bude se dařit dále.
Družstvo žen opět schází a vyráží na další dva závody ZČHL. Z minulého závodního víkendu všichni doufají, že je pro tentokrát smůla opustí. S autem naplněným věcmi na kempování se tedy vydávají na dlouhou cestu do Horního Hradiště. První komplikace přišla, když děvčata stavěla stan a zjistila, že nemají plachtu! Než tedy dojela Kája a Míša s plachtou, holky se opalovaly (nebo spíš pekly) na slunci za pěkného počasí. Dále Anča na savcích zjistila, že s sebou vzaly jinou gumu, než na kterou jsou zvyklé. Naše ženy ale nic nezastaví a již se staví na start.
Koš cvakl, savce letí, voda vchází do mašiny! Kája přidává plyn, ale jelikož se Veru na béčkách rozběhla moc doleva a Míša se zasekla na základně, troják sebou škubl a otočil se. To zkrátilo pravý proud natolik, že Lucce vyletěla proudnice z ruky za běhu a tímto si holky zapisují další neplatný pokus do sbírky. Po útoku se holky chytají za hlavu a přemýšlí, kde přesně byl problém, ale nikdo neví. Horní Hradiště zůstává Horním Hradištěm a Žákaváci se vydávají do Štichovic na večerní zábavu a třetí kolo ZČHL. Postavit stany, spláchnout NP a je to.
Velmi náročné přípravy a značná tréninková zátěž posledních tří týdnů vyvrcholila krajským kolem mladých hasičů ve hře Plamen, kterou v letošním roce pořádalo okresní sdružení hasičů Plzeň-sever na stadionu TJ Sokol Petřín v Plzni. Poprvé v historii našeho sboru se podařil postup mladších i starších žáků a o to těžší byla celá příprava. Sobotní předpověď počasí slibovala slunečné a teplé počasí a všichni jsme věděli, že den bude dlouhý a plný dřiny, protože se začínalo již po sedmé hodině ráno a podle programu mělo být vyhlášení ve 20 hodin.
Po příjezdu rychle budujeme své zázemí a stavíme stan, někteří z nás se ještě probouzejí a jiní už pokukují po dráze, netrpěliví co nás čeká. Podle harmonogramu zahajujeme soutěž přesně v 8:30 hodin slavnostním nástupem a ihned poté se pouštíme do první závodní disciplíny!
STARŠÍ ŽÁCI
Zahajovací disciplínou je štafeta 4×60 metrů a my máme startovní číslo 2 a všechny rozběhy nás čekají se zástupci okresu Plzeň-sever z Horního Hradiště – největšími aspiranty na celkové vítězství. První rozběh je ještě poněkud ospalý a výkon Markét na kladině a Elišky na přeskoku není z nejrychlejších a naše štafeta na závodníky z Horního Hradiště ztrácí. Ani Jakubovi na hasicím přístroji se nedaří ztrátu stáhnout. Luky na rozdělovači konečně dává rozběhu pěkné tempo, ale bohužel se mu nepovede na poprvé zapojit rozdělovač a navíc mu při pokusu vypadne těsnění z půlspojky hadice a tím pádem si tento rozběh zapisuje NP. Druhý rozběh již vypadá lépe, i když ani Matyáš není ještě v nejlepší kondici. Přesto Klára na přeskoku a Štěpán na hasicím přístroji již dotahují soupeře velmi natěsno a Tadeáš na hadicích přibíhá k rozdělovači nastejno se soupeřkou. Bohužel ani jemu se nedaří připojení na rozdělovač na poprvé, ale ani na podruhé a tím ztrácí až na konečný čas 43,80 s. A 5. místo v disciplíně není vůbec pěkný začátek soutěže…
Následuje požární útok CTIF svým prvním kolem, ve kterém zabíháme vcelku pohledný pokus bez větších problémů, jen Lukymu s Klárou trvá o něco déle nástřik na džberovce a časomíra ukazuje hodnotu 49,41 s. Ve druhém kole chceme čas co nejvíce stlačit k hranici 40 vteřin! Bohužel při druhém pokusu se nedaří na druhé džberovce Tadeášovi s Eliškou vůbec nastříkat a pokus je vyhodnocen jako neplatný. Po ukončení pokusu zjišťujeme, že proudničku ucpal ulomený nýtek, který byl pravděpodobně v pístu džberovky. I přes velké zklamání obsazujeme s časem z prvního kola 2. místo v disciplíně.
Třetí je na programu štafeta CTIF. První kolo je neskutečným soubojem obou drah o každý centimetr a i komentátor se nechává unést soubojem, který probíhá opravdu natěsno od samého začátku až do posledního úseku, kde jsme s časem 73,55 s. o pouhou vteřinu za Horním Hradištěm. Ve druhém rozběhu je to opět pěkný souboj, ale Kuba na třetím úseku zaspí a potom se mu vůbec nepovede předávka Tadeášovi. Stejně tak se nepovede předávka od Štěpána Markétě a nepodaří se tak i přes jinak pěkný výkon vylepšit čas prvního kola. V celkovém hodnocení bereme další 2. místo.
V odpoledních hodinách pokračujeme předposlední disciplínou, kterou je štafeta požárních dvojic. Ani zde se nám nevyhnou mírné komplikace a kapitán Tadeáš podkluzuje při obíhání kuželu a přichází první mírné zdržení, které navýší ještě Jakub, když se mu nedaří zapojit proudnici. Poslední úsek již probíhá pěkně a časomíra se zastavuje na čase 50,87 s., který není vůbec špatný, ale nakonec stačí na 3. místo v disciplíně.
Zbývá už jen poslední disciplína, kterou je jako tradičně požární útok. Svoji premiéru si zde odbývají zcela nové jednotné mašiny FOX 4 od firmy Rosenbauer, takže probíhají krátké tréninky na seznámení se stříkačkami, ale i přesto je nám jasné, že budou požární útoky především o štěstí. Ovládání strojů je totiž elektronické a tedy zcela odlišné oproti tomu, na co jsme zvyklí. To zjišťujeme již při prvním pokusu. Dan si jako strojník spíše zkouší, co umí přednastavený program, navíc fouká docela silný vítr a nástřiky tak trvají velmi dlouho až do času 33,37 s. Ve druhém kole se tedy Dan pokusí regulovat „plyn“ manuálně, ale i přesto výstřik vody značně rozhodí Jakuba na levém proudu a nástřik trvá opět velmi dlouho. Sice se podaří čas vylepšit, ale pouze na hodnotu 31,87 s., což znamená až 5. místo v disciplíně.
V celkovém součtu bodů za umístění naši starší žáci nasbírali celkem 17 bodů a bohužel jim o jediný bod utíká druhé místo a obsazují tak v krajském kole konečné 3. místo.
MLADŠÍ ŽÁCI
Štafeta 4×60 metrů na úvod a ještě před jejím odstartováním dochází ke komplikacím, protože trenér Josef nezkontroluje ústroj všech závodníků a Viky na startu zjišťuje, že nemá opasek na proudnici. Musí tedy improvizovat! Rozběh je odstartován a první tři úseky probíhají vcelku pěkně, i když zaostávají za soupeřem. Bohužel Viky si bez opasku na hadicích neví moc rady a je velmi zoufalá. I přesto se do cíle zdárně dostane, ale čas 84,50 s. není vůbec pěkný. Druhý rozběh už žádné problémy nepřipouští a od prvního úseku vše šlape přesně, jak má! Jonáš na hadicích předvede nádherné zapojení hadic, rozdělovače i proudnice a cílovou brankou probíhá v čase 50,56 s., což je nejlepší čas disciplíny a jednička na úvod.
Na útok CTIF jdeme do prvního pokusu, který nevypadá zle, ale Viky si opět vybírá smůlu, když zmatkuje při vázání úvazu na proudnici. Naštěstí se jí to podaří, ale čas pokusu 113,93 s. není vůbec pěkný. Navíc když se k tomuto připočítává ještě 50 s. za nepřeskočení příkopu a 10 s. za nesprávnou práci kapitánky Anet. Na druhý pokus si projdeme všechny chyby a snažíme se jim vyvarovat a to se i vcelku daří, i když řazení členů družstva na konci je poněkud zmatené, ale časomíra je zastavena v čase 68,10 s. Bohužel i zde inkasujeme trestné body za nepřeskočení vodního příkopu a v tomto pokusu dokonce 70, což znamená výsledných 138,10 s. To stačí až na 3. místo v disciplíně.
Pokračujeme štafetou CTIF, ve které předvádí excelentní přelezení žebříkové stěny na úvodním úseku Jakub. Poté občas zaškobrtnou předávky na úsecích, ale štafeta šlape pěkně a to především Martin na svém úseku, který běží opravdu krásně! Cílovou bránu protíná Ema v čase 96,22 s. V druhém pokusu chceme čas ještě vylepšit, ale bohužel Martin v zápalu boje, shazuje laťku na podlezu a je jasné, že k výslednému času přičteme 10 s. Bohužel i Vojta si vybírá svoji smolnou chvíli a inkasuje dalších 10 trestných vteřin za přesahující hadici na podložce. Bereme tak čas prvního kola, jako druhý nejlepší čas disciplíny.
Závodní den postupuje a je na nás znát únava, ale ještě nás čekají dvě disciplíny! A první z nich je štafeta požárních dvojic. Tato během letošního jara přináší každým závodem zlepšení času a doufáme, že tomu bude stejně i tentokrát. A opravdu se vše daří již od běhu kapitána Jonáše! Natažení hadice a připojení proudnice také bez problémů a jdou na to téměř současně oba motači hadic. Vojta v dráze č. 1 motá naprosto famózně a probíhá cílem jako první v čase 65,06 s., což je naprostá paráda a opět 2. místo v disciplíně.
A chystáme se na požární útoky, ze kterých je asi nejvíce nervózní trenér Josef, protože již zmiňované mašiny FOX 4 se mu moc nelíbí. Před přípravou základny ještě probíhá ujasnění pravidel a podmínek přípravy s rozhodčím na základně a jdeme se chystat. Vše je připraveno a všichni stojí na startu. Filip předvádí opět velmi rychlý košík a voda by mohla jít kupředu. Jen kdyby Martin s Anet ještě neseděli na základně a nebojovali se spoji na rozdělovači. Strojníkovi nezbývá než pokus ukončit a z prvního kola zapisujeme NP. Na startu druhého kola se pod tíhou zodpovědnosti lehce hroutí Martin a nervozitu si přináší i na základnu, kde musí dvakrát opravovat spoj na rozdělovači, který se mu nedaří zapojit na oba dva zuby. Naštěstí ho ve štychu nenechává Filip na koši a tento našroubuje asi až na 4. pokus. Voda se tlačí konečně k terčům, ale výstřik hodně rozhodí Vojtu na pravém proudu a tomu trvá dlouho, než zaujme pozici pro nástřik. Poté ještě dlouho oba proudaři bojují s nástřikem a hrůzostrašný útok se daří dokončit v čase 46,11 s., což je nejhorší pokus v kategorii mladších žáků a na závěr závodního dne nepěkný výsledek.
V celkovém hodnocení nepovedený požární útok sráží mladší žáky na celkové 3. místo.
Všichni od závodníků přes trenéry ale i velmi početný zástup žákavských fanoušků zažil velmi náročný den, který nakonec skončil v obou kategoriích medailovým umístěním, což není vůbec špatný výsledek! Především nám všem přinesl zase řadu dalších zkušeností, které se snad podaří zúročit v naší další závodní aktivitě.
První červnovou sobotu pokračuje předposledním kolem Radyňská liga mladých hasičů závody v Letkově, kde se běhají pouze požární útoky na sklopné terče, ale běží se na dvě kola s jednotnými mašinami. Počasí je zcela ukázkové a na startovní listině je po 21 družstvech v obou kategoriích. Čeká nás tedy pořádná dávka hasičiny, na nic se nečeká a rozbíháme závody.
První závodí kategorie starších a naši borci si svoji základnu chystají osmí. Vzhledem k absenci Lukyho a Štěpána družstvo zaznamenalo značné změny, ale tím se nikdo z nás nenechává rozhodit. Základna připravena a všichni čekají na startu na pokyn startéra. Markét na koši vše klapne, jak má a voda už je ve stroji, ze kterého se tlačí hadicemi směrem k terčům, lehký prostřik, ale oba terče svítí a časomíra stojí na hodnotě 17,56 s., což je druhý nejlepší čas prvního kola. V tom druhém tedy volíme strategii „buď a nebo“, což se již v kádi překlopilo na to „nebo“ protože Markét se nepodařilo natočit koš na savec a druhý pokus pro nás znamená NP. To nás ale úplně nemrzí, protože se výsledky na prvních dvou místech nemění a starší žáci si z Letkova odvážejí 2. místo.
Po starších proběhnou pokusy dvou družstev přípravky a hned po nich se rozjíždí útoky kategorie mladších. My si základnu chystáme jako 13., ale rozhodně nejsme pověrčiví a chceme předvést svoji skvělou formu v požárních útocích letošního jara. Příprava bez problémů a jdeme na to! Filip předvádí naprosto precizní koš a ten už je v kádi, hadice natažené a už jen jak to dopadne u terčů. Vojta napravo mírně prostříká, ale čas 18,69 s. je více než pěkný! O to více že se v prvním kole nikomu z dalších týmů nepodaří jej překonat. Pro druhé kolo volíme stejnou strategii jako starší, ale stejně jako u nich přichází první zádrhel na koši, kde Filip dává koš až na druhý pokus, voda ze stroje jde se zpožděním a oba proudaři ještě nechají nějakou tu vteřinku na sestřiku. Výsledný čas 21,80 s. zlepšení nepřináší. Ale není důvod ke smutku, protože čas z prvního kola je nejlepším časem kategorie mladších toho dne. Mladší žáci tak berou 1. místo!
Aby toho o posledním květnovém víkendu nebylo okol žákavské hasičské aktivity málo, naše holky si vyrážejí spravit chuť po smolném NPéčku ze soboty na závody pořádané na nedalekém Chlumu.
První komplikace přicházejí necelou hodinu před odjezdem, protože Nici oznamuje, že jí pochroumaný kotník nedovolí do závodu vyběhnout. Holky žhaví své kontakty a vše je zachráněno a my nasedáme před hasičárnou do dodávky. Trn z paty nám vytrhne Ivet Kolorosová ze Želčan, která zaskočí v našem týmu na postu rozdělovače! Tímto jí velice děkujeme za záchranu naší účasti v závodě. Počasí přetrvává teplé a slunečné a my už sedíme ve stínu pod stanem a chystáme si věci. Soutěž se běží v kategorii mužů i žen v požárním útoku na 2 hadice B a sklopné terče a to ve dvou kolech, kdy se do celkového hodnocení počítá lepší čas. Žákavandy statrují jako páté.
První kolo se holkám ale vůbec nedaří… Jůli vyskočí koš z vody a nepodaří se tak nalít vodu do stroje, Lucka se velmi výrazně zasekne na spojích na základně a Ivet úplně nesedne rozestavení naší základny, protože je zvyklá na jiný systém. Útok se podaří dokončit, ale čas 43,37 s. spadá do kategorie „hrůzostrašné“ a řadí se na konec kategorie žen.
Všichni věříme, že druhé kolo bude již o poznání lépe a po startu to tak i vypadá, ale Ivet teď bohužel cvakne béčkový spoj na rozdělovač na jeden zub přes pojistku a než spoj opraví, holky na proudech jí odtahují rozdělovač. Mezi tím se ale béčka již plní vodou a začíná velký boj a dokončení rozběhu. I to se podaří, ale „vylepšený“ čas na 37,75 s. holkám žádnou radost nepřináší.
Ani na Chlumu holky smůlu neprolomily a končí na 6. místě ze 6 týmů v kategorii žen.
Družstvo žen zahájilo letní sezónu prvním kolem Západočeské hasičské ligy v Horní Lukavici. Holky už se schází na hasičském hřišti, kde na ně čeká připravená dodávka. Nasedají a vydávají se na cestu. Horní Lukavice na obzoru a holky co nevidět stojí na nástupu. Trpělivě přečkávají pokusy mužů a následně se po týmu z Únětic se startovním číslem 2 dostávají na základnu. Základna byla postavena do pár minut a ženy ze Žákavé byly připraveny podat svůj výkon.
Poslední z týmu se staví na start. Závodníci na místa připravte se, pozor a výstřel! Holky se rozbíhají. Základna perfektně cvakla, proudařky se zbytkem předku na cestě. Julča bere do ruky koš a krásně cvaká na první pokus. Anča perfektně nabírá a voda pokračuje do stroje. Zde se objevují první komplikace a Kája drží stroj plnou silou pod plným plynem. Voda prolétává okolo Veru na béčkách, Míša usilovně drží troják a voda se žene dál k Lucce a Káje na proudech. Holky zasedávají a na terčích nechávají čas 18,8 (PP 18,7). Žákavá skáče štěstím! Radost z 18 na prvním kole ZČHL ale naneštěstí opadá. Moderátor oznamuje vlající červený prapor a vidí jen nechápající výrazy předku. Julča vytahuje savec, ale nevytahuje koš, který zůstal v kádi. Tato nemilá drobnost i přes dokončený útok znamená neplatný pokus pro naše ženy. Tým přebírá výkon velmi sportovně a ze všech stran je slyšet: „Ale stejně tam ta osmnáctka padla!“ Jeden neplatný pokus přece ženy ze Žákavé nevyvede z míry!
Další kolo Radyňské ligy nás zavedlo na Chlum. Starší žáci vyrazili v plné sestavě, zato mladší byli oslabeni o Jakuba, Viki a trenéra Josefa Horu ml. Poslední trénink se tedy nesl ve znamení změn a očekávání nebyla veliká. Cílem bylo neudělat chybu a všechno v klidu dokončit.
Soutěžilo se v požárním útoku na sklopné terče a štafetě požárních dvojic. Závody na Chlumu jsou specifické v tom, že se časy obou disciplín sčítají a vyhrává družstvo s nejnižším součtem časů.
Počasí nám přálo a po 9 hodině se na start požárního útoku postavilo první družstvo starších žáků. Naši měli startovní číslo sedm. Základna nachystaná, družstvo nastoupeno na startovní čáře a koncert mohl začít. Bohužel došlo k zaváhání na koši, kdy ho Štěpán nacvakl až na druhý pokus. Všichni ostatní bezchybní směrem dopředu. Jakub si ještě na levém proudu dovolil lehké zaváhání, ale výsledný čas 16,34 s dává všem ostatním týmům najevo, že to nebudou mít dnes jednoduché.
Následoval přesun našich mladších i starších žáků na štafetu požárních dvojic. První nastoupili ke svému pokusu starší. Matyáš vybíhá a bez zaváhání v plné rychlosti míří jako kapitán do cíle. Připojení hadice na hydrant a napojení proudnice je opět precizní a Štěpán s Kubou nikoho nenechávají na pochybách, že chceme vyhrát i druhou disciplínu. Klára s Lukym jen podtrhnou svým skvělým výkonem čas 52,39 s. Teď jen počkat až své výkony předvedou ostatní družstva v kategorii starších.
Mimo soutěž si štafetu požárních dvojic zaběhla také druhá pětka ve složení Vojta, Eliška, Křemílek, Markéta a Kája. Výsledný čas 60, 93 s by se rozhodně mezi ostatními družstvy neztratil.
Po starších se na start chystají mladší žáci. Ve značně obměněné sestavě trenéři nevědí co čekat. Aneta jako kapitán vybíhá a s obrovským nasazením míří do cíle. Markéta s Emou se nenechají zahambit a precizně provedou svou část práce. Martin s Vojtou bojují dál o co nejlepší výsledek. K lehkému zaváhání dochází u hydrantu, kdy Martin odpojí s koncovkou hadice i přechodku, ale zkušeně přechodku z hadice sundá, položí na zem a pádí do cíle. Pro Vojtu jsou to první závody, kdy vystupuje v roli motače. Počíná si velice zkušeně a v cíli nemá trenér slov. Čas 69,67 s je nejlepší čas na této disciplíně v kategorii mladších žáků.
Než se mladší žáci dostanou na start požárního útoku, je jasné, že jejich starší kolegové nenašli přemožitele a budou brát 1. místo z 18 družstev.
Družstvo mladších žáků se konečně dočkalo. Nervozita byla ovšem veliká. Příprava základny probíhala do poslední vteřiny a jdeme na to. Vše vypadá dobře. Bohužel jen do chvíle než voda dojde k levému proudu, kde se ukáže, že Ema nemá proudnici zapojenou. Naštěstí duchapřítomně zareaguje Martin, přiběhne k ní a proudnici zapojí. Výsledný čas je 36,10 s znamená propad až na konečné 5. místo z 10 družstev.
Je nedělní ráno okolo půl 8. a u hasičárny se začínají scházet členové družstva mladších žáků, přepočítat, nikdo nechybí, nasedáme do dodávky a vyrážíme směr Nepomuk co nejlépe napodobit sobotní úspěch našich starších kolegů v okresním kole hry Plamen. Již při příjezdu na hřiště je oproti sobotě velmi příjemná teplota a sluníčko začíná pěkně hřát. Připravujeme si zázemí a chystáme se na nástup, po kterém se jdeme chystat na zahajovací disciplínu – štafetu CTIF. Stejně jako starší žáci mají žákavští mladší startovní číslo 1.
Tréninky probíhají rychle a bez problémů, všechno přeci umíme. Start prvního rozběhu a Jakub je na žebříkové stěně neskutečně mrštný a rychlý a štafeta pěkně šlape na dalších úsecích bez větších zaškobrtnutí. Bohužel Viky na závěrečném úseku podklouzne před hadicemi, které si porazí a tím se zdrží při jejich zapojování a cílovou bránu protíná v čase 87,14 s. – po prvním kole 3. nejlepší čas. Druhý pokus vypadá opět velmi pěkně a mohl by přinést zlepšení času, Viky tentokrát zapojuje bez komplikací, ale lehce se zasekne při dobíhání do cíle. Zlepšení na 86,14 s. je dobré, ale na posun v pořadí nestačí a připisujeme si 3 body za umístění.
Následuje štafeta požárních dvojic. Pro závadu na časomíře je tato disciplína měřena na stopky, ale to nás nemusí moc zajímat, potřebujeme podat co nejlepší výkon. Bohužel se to nedaří již při připojování hadice na hydrant, kde dává Markét napoprvé spojku pouze na jeden zub a tím se výrazně zdrží. V další dvojici Viky podkluzuje u obíhání mety, na kterou padá a vyslouží si tak 10 trestných vteřin k jinak pěknému času 74,47 s. Druhý rozběh je pomalejší za 81,56 s. a také připisuje 10 s. Počítá se tedy čas 84,47 s., který je třetím v disciplíně.
Vše šlape svižným tempem a my už jdeme na tréninky štafety 4×60 metrů. Zde opět stavíme dva rozběhy. Již při tréninku ale padají oba dva závodníci při přeskoku překážky a rychle vymýšlíme ideální řešení. Naštěstí se nezranil ani jeden a mohou běžet. Při závodu ale půjdou přes překážku s dotykem, pomaleji ale na jistotu. Je tu start prvního rozběhu a Jakub letí přes kladinu, jako by tam ani vůbec nebyl, předává Vojtovi, který překážku překonává až zbytečně moc na jistotu a trvá to dlouho, Markéta se zase na přenosu hasicího přístroje rozhodne, že odložení přístroje provede zcela jinak než má natrénováno a ztrácí tak další vteřiny, Ema na závěrečném úseku zapojuje hadice pěkně, ale poté k rozdělovači spíše jde, než běží, a opět ztrácíme a časomíra se zastavuje na hodnotě 65,05 s. Druhý rozběh pěkně zahajuje Martin, předává Anet, která si s překážkou poradí sice na jistotu ale ve slušném tempu, svoji smůlu si tentokrát vybírá Filip, kterému se nepovede uchopit hasicí přístroj napoprvé a musí se vracet a po jeho odložení se ještě pro jistotu zastaví a kontroluje, zda opravdu stojí, Viky na hadicích nijak nezaváhá, ale čas prvního rozběhu se vylepšit nedaří. I přesto obsazujeme v této štafetě celkové 2. místo za SDH Vrčeň.
Trenérská dvojice přežila třetí infarkt a chystá se na požární útok CTIF, kde si v rámci tréninku vyzkoušíme téměř celou trať a vše je nachystané k nejlepšímu výkonu. Zahajovací hlášení a je odstartováno, hadicové vedení je tvořeno ve slušném tempu a Filip již pumpuje se džberovkou ze všech sil, jeho parťák Martin se plně soustředí na plnění terče a ten se rozsvítí společně s posledním závodníkem odbíhajícím od vázání uzlů, vše tak vypadá velmi slušně a závodníci se řadí u kapitána Anet a pokus je ukončen v čase 60,64 s.! Bohužel poslední dobíhající Filip se postavil na špatnou pozici a připisujeme k času 10 s., Filip navíc nepřeskočil „vodní příkop“ a tedy dalších + 10 s., aby toho nebylo málo, na hadicovém vedení jsou napočítána celkem dvě přetočení, takže dalších + 10 s. Výsledný čas 90,46 s. není už tak pěkný a my jdeme rychle zjistit, kde se staly hlavní problémy a na druhé kolo je odstranit. Druhý pokus vypadá velmi pěkně a po ukončení stojí všichni závodnici tak, jak mají. Časomíra ukazuje 64,21 s. ale k tomuto naskakuje + 10 s. za špatně uvázaný uzel od Vojty a ještě + 10 s. za nepřeskočení „vodního příkopu“ ze strany Emy. Celkový čas tak nakonec vylepšujeme na 84,21 s., což je i přes zbytečné trestné vteřiny bezkonkurečně nejlepší čas disciplíny a poprvé ten den zapisujeme 1 bod za pořadí.
Již nás čeká závěrečná disciplína závodního dne a tou není nic jiného než požární útok. Dráhy na dvě základny a jedny terče zůstaly
stejné jako u starších žáků, a proto si procházíme trať a vše důkladně probíráme a zkoušíme. Vše je nachystané, základna připravená, stroj běží a my stojíme na startu. Útok se rozbíhá pěkně, jen Filip dává koš až na podruhé, ale i přesto jde voda z mašiny ve slušném čase, na rozdělovači ale přichází komplikace v podobě napojení spojky pravého proudu jen na jeden zub, strojník tedy zavírá přední kohout čerpadla mašiny a ubírá plyn. Filip na koši si to bohužel vyloží jako konec pokusu a zvedá koš z vody, což znamená pro první kolo neplatný pokus. Před druhým pokusem se zdá mašina v ne zcela ideální „kondici“ a o trenéra Josefa se pokouší další infarkt (už několikátý ten den), ale ze strany pořadatelů je uklidněn, že je vše v pořádku. A jdeme na to! Filip tentokrát dává koš rychle a na první dobrou, mašina si dává s vodou trošku na čas, ale podaří se a je úspěšně na terčích ve 22. vteřině a začíná plnění nádržek, které se Jakubovi i Vojtovi daří a časomíru zastavují v čase 28,13 s. a potvrzují tak svoji skvělou formu v požárních útocích z posledních závodů. Tento čas nikdo nepřekonává a z královské disciplíny požárního sportu si tak připisujeme další jedničku.
Čekání na vyhlášení je nekonečné a my balíme věci a skládáme je do dodávky. Během toho již chodí první gratulanti a my moc nechápeme. Po vyvěšení oficiálních výsledků je nám již jasno. Mladším žákům se podařilo, stejně jako jejím starším kolegům den před tím, vyhrát okresní kolo hry Plamen a postupují tak na krajské kolo do Plzně, které bude probíhat v sobotu 10. června na atletickém stadionu na Světovaru. Po nástupu ověšeni zlatými medailemi a pohárem vyrážíme k domovu odpočinout si po náročném víkendu a načerpat síly na nadcházející zátěž.
Závěrem chceme poděkovat za oba dva dni všem z řad pořadatelů z okresního sdružení, rozhodčích i domácího sboru – ještě jednou obrovská pochvala pro bufet. Stejně patří dík všem rodičům a fanouškům, kteří přijeli podpořit naše mladé hasiče přímo na místo, nebo alespoň drželi palce na dálku. V neposlední řadě děkujeme všem našim závodníkům a slibujeme jim ještě spoustu tvrdých tréninků, skvělých výkonů a zábavy!
Předposlední víkend v květnu znamená pro naše mladé hasiče boj v okresním kole celostátní hry Plamen a v kategorii starších jde o obhajobu loňského prvenství a postup na krajské kolo. Soutěž pořádá okresní sdružení hasičů Plzeň-jih za technické podpory SDH Nepomuk na hřišti u nepomucké základní školy. V sobotu ráno se sjíždí celkem 10 družstev v kategorii starších a za chladného, podmračeného a velmi větrného počasí jsou závody zahájeny slavnostním nástupem.
Dráha pro štafety byla na závody upravena novou vrstvou antuky a vše bylo připraveno na zahájení. Za zmínku rozhodně stojí občerstvení zařízené ze strany domácího SDH Nepomuk. Skvěle vybavený bufet s širokým výběrem jídla k ideálnímu uspokojení dětí i dospělých a vše skvěle zorganizované, takže všeho byl dostatek a obsluha vše stíhala bez výraznějších front a čekání.
První se rozbíhá štafeta 4×60 metrů a naši borci se startovním číslem 1 zahajují svůj rozběh ve vnější dráze společně s SDH Vrčeň. Chladné počasí se lehce podepisuje na rychlosti všech členů rozběhu, nedochází ale k žádnému zásadnímu pochybení a dosažený čas 44,16 s. není vůbec zlý. Druhému rozběhu se tento čas nepodaří překonat. Stejně tak jej nepřekonává ani nikdo další ze startovního pole a Žákaváci si připisují první jedničku.
Následuje štafeta požárních dvojic. Opět ne zcela oslnivý výkon zakončený časem 55 s. a na obou rozbězích zůstávají ležet nedotažené hadice na čáru odložení? A to Jakub zabral, až porazil hydrant! Kontrola dráhy, nové přeměření a nový pokus pro Žákavou. Tentokrát předvádíme standardní výkon a lepší štafeta zapisuje čas 52,93 s., který opět nenachází přemožitele a další jednička.
Štafeta CTIF zaznamenala od loňského roku v našem družstvu výrazný progres a očekávání byla tedy vcelku veliká. Plán byl odběhnout první pokus v klidu a na jistotu slušného času. To se nám daří a dosažený čas 60,24 s. je uspokojivý, ale umíme to lépe. Na druhé kolo tedy zní jasný pokyn „jít na risk a čas zlepšit!“ Jakub na přenosu hadice ale ve velké rychlosti posílá hadici mimo podložku a Luky na závěrečném úseku bojuje trošku se spoji a překonání času prvního kola se tak nezdaří. Přesto obsazuje Žákavá i v této disciplíně první místo.
Předposlední disciplínou sobotního dne je útok CTIF. Nám opět patřil první rozběh a vcelku se vydařil, dosažený čas 45,38 s. je z kategorie „slušný“. Bohužel na hadicích jsou dvě přetočení a tedy k času + 10 trestných vteřin. Probíhá rychlá analýza problému a do druhé pokusu jdeme s tím, že vše bude již zcela bez trestných vteřin. Čistý čas je totožný s prvním kolem, ale již před ukončením disciplíny víme, že nás čeká 10 trestných vteřin za dotyk čáry nástřiku u džberovky, protože Markét podkluzuje těsně před čárou, následuje 10 trestných za předčasné ukončení pokusu ze stran kapitána Elišky a vše završuje Maty a jeho + 10 s. za špatně uvázaný uzel. To se nepovedlo teda vůbec a počítá se čas prvního rozběhu, který je i s trestnými vteřinami bezkonkurenčně nejlepší.
Poslední je na pořadu dne požární útok, který se ale našim starším žákům letos na jaře úplně nedaří. Snažíme se na to nemyslet a po technických problémech s terči a časomírou konečně vybíháme ke svému pokusu. Vše se daří výborně a voda je již na terčích, ale Maty na pravém proudu plní svůj terč až do času 26,50 s. a s tímto není úplně spokojenost. Ale máme před sebou ještě druhý pokus a šanci na zlepšení. Bohužel Matymu se drží smůla na proudnici a i při druhém pokusu lehce prostříkává na čas 27,13 s. Počítá se tedy čas prvního kola, který je ale až třetí nejlepší. V poslední disciplíně tedy ztrácíme neporazitelnost.
To nás ale nikoho nemusí moc trápit, protože počty jsou to vcelku jednoduché a v součtu bodů za umístění máme celkem 7 bodů a to je nejméně ze všech zúčastněných družstev a starší žáci SDH Žákavá tak po roce obhajují první místo v okresním kole hry Plamen a postupují na kraj!
Ve dnech 17.5. – 21.5.2023 se konalo 15. sympozium Mezinárodní komise mládeže CTIF v Chorvatsku. Tohoto sympozia se za Českou republiku zúčastnili zástupci SDH Žákava z řad mladých hasičů i funkcionářů sboru. Jmenovitě šlo o Nicol Polívkovou, Ondřeje Fialu a Zdeňka Horu v doprovodu dospělých zástupců sboru Josefa Hory a Václava Fialy. Na cestu jsme se vydali ve čtvrtek 18.5.2023 v brzkých ranních hodinách a po cca jedenácti hodinách jsme dorazili do kempu mladých hasičů v Chorvatském přímořském městečku Fažana nedaleko města Pula. Po ubytování a rozkoukání následovala procházka po okolí kempu a okamžité zapojení dětí do sportovních aktivit se zahraničními kamarády.
Druhý den již následoval oficiální program sympozia, kde byla představena prezentace kolegů z Finska se zaměřením na požární bezpečnost a prevenci mladistvých nesoucí název programu NOUHÄTÄ, což znamená v překladu „žádnou paniku při zdolávání kritických situací“. V tomto duchu se nesl celý den, kdy byli mladí hasiči a jejich vedoucí rozděleni do skupin a plnili úkoly v podobě testů, ale i nácviku modelových situacích, jak se zachovat a řešit problémy. Tyto týmy byly vytvořeny jako mezinárodní s tím, že zde měl zastoupení vždy jeden člen dané země a bylo překvapivé zjištění, jak i děti dokáží komunikovat v anglickém jazyce při řešení jednotlivých úkolů a pracovat společně i přes jistou jazykovou bariéru k úspěšnému vyřešení situace.
V odpoledních hodinách byl na programu společný výlet lodí na nedaleký ostrov Brijuni, který je veden jako národní park s muzei a lokální zoo.
Následující den byly na pořadu dne prezentace jednotlivých národností se zaměřením na práci mladých hasičů. V odpoledních hodinách jsme navštívili nedaleký jeskynní komplex s odborným výkladem. Na ukončení celého sympozia byla uspořádána společná barbecue party, která se nesla v přátelském duchu a společném povídání o činnosti jednotlivých sborů napříč národnostmi. Bylo zajímavé při rozhovorech s dospělými účastníky z ostatních zemí zjištění, že vlastně všichni při práci s mládeží a chodem sboru řešíme stejné problémy a každodenní starosti bez ohledu na to, z jaké země kdo je. Nejvíce si tento kemp ale užily děti, které okamžitě zapadly mezi své teď již kamarády z ostatních zemí a podílely se jak na sportovních, tak i společenských aktivitách.
V neděli ráno nás čekala již jen snídaně a odjezd domů.
