Zatím co děti soutěží v Chouzovech, naši dorostenci si odbývají svoji premiéru na závodech jednotlivců v běhu na 100 metrů s překážkami. V rámci tréninkové Dobřanské skupiny se účastní závodů v jihočeské Kaplici. Za Žákavou do závodu nastupuje Pavel Potřeba a Štěpán Šimek a také Radim Tupý, který se soutěže účastní v dresu svých domovských Nezvěstic.
Všichni tři kluci se tréninku této disciplíny věnují teprve od zimy a na jejich výkonech je to znát a to především na překonávání kladiny a celkové jistotě v prováděných úkonech. Nejlépe si ze všech vedl Radim, který zaběhl v prvním rozběhu čas 20,61 s. který se mu druhým rozběhem vylepšit nepodařilo a obsadil 14. místo. Pavel byl se svým pokusem 20,76 s. také z prvního kola na 15. místě. Štěpán své kamarády nenechal daleko a obsadil 17. místo za čas 20,87 s., který se mu také podařilo zaběhnout v prvním rozběhu.
Družstvo žákavských dorostenců po suverénním vystoupení na okresním a krajském kole postoupilo již potřetí za sebou na MČR v závodu hasičské všestrannosti a brannosti. Po loňském třetím místě z východočeského Ostřetína byly pro letošní závod v jihočeském Trocnově ty nejvyšší cíle a odpovídala tomu i příprava a tréninky. Kluci se zodpovědně připravovali fyzicky v průběhu celé zimy a od února se tréninky rozšířili i na střelbu a teorii. Celý harmonogram přípravy vyvrcholil na třídenním soustředění na Železné Rudě, kde došlo především na intenzivní nácvik orientace v terénu pomocí buzoly.
Cestu do jižních Čech jsme měli naplánovanou již na páteční odpoledne, a proto nás nemile překvapila ranní chumelenice a teplota lehce nad bodem mrazu, která se držela po celý den. Cestou jsme nabrali Štěpána ve Velkém Boru, zastavili na nákup a svačinu ve Strakonicích a po 17. hodině jsme zaparkovali u penzionu Štilec u stejnojmenného rybníku. Po ubytování jsme zvládli ještě výlet na nedaleké mohylové pohřebiště Plav u Českých Budějovic, kde proběhla ze strany trenéra Josefa přednáška na téma „pravěká mohylová pohřebiště“. Poté jsme jeli zpět na penzion, kde jsme si dali večeři v restauraci a ještě se věnovali lehkému opakování teorie na nadcházející závod
Ráno nás přivítala mlha, ale bylo vidět prosvítající slunce, které slibovalo rozhodně lepší počasí, než jaké panovalo v pátek. V restauraci penzionu jsme si dali skvělou snídani, i když se začala již projevovat lehká nervozita z blížících se závodů. Nervozitu se nejvíce snažil zajíst ochutnávkou snad všeho v nabídce trenér Josef. Naložili jsme tašky do dodávky a vyrazili na krátký přejezd do místa konání – rodiště našeho nejslavnějšího vojevůdce – Trocnova! Zázemí závodu, start i cíl byly totiž přímo v areálu památníku Jana Žižky a trasa závodu byla v přilehlých lesích.
Po rozkoukání nastupujeme na prezenci, kde vtipkuje paní rozhodčí při zhlédnutí průkazky Pavla, při které konstatuje, že Pavla je v týmu určitě potřeba a bude to tak asi navždycky. Čekání na start trvá hodinu a dvacet minut a zpočátku se zdá nekonečné, ale než se stihneme rozběhat a rozehřát, čas našeho startu se rychle přiblížil a slunce se skrz ubývající mlhu hlásí víc a víc, ale teplota stále není zcela příjemná. Startujeme až jako 26. z 29 týmů a nevíme, zda je to úplně výhoda. V půl 11. se hlásíme u rozhodčí starající se o startující hlídky a tato nás odvádí do prostoru startu, kde probíhá ještě instruktáž a kontrola hlídky ze strany rozhodčí na startu. Nervozita by se dala krájet, ale snažíme se plně soustředit na blížící se start!
Vybíháme na trať a jako první nás čeká asi nejzásadnější stanoviště – střelba ze vzduchovky! Každého z nás čekají tři terče o rozměrech 7 x 5 cm. Nejlépe se daří Štěpánovi Z., kterému se na jeden výstřel podaří srazit hned dva své terče, Radim zapisuje také čisté konto, ale Pavel po prvním nabíjení odjišťuje svoji zbraň a ta z ničeho nic vystřelí. S reklamací u rozhodčího nemá úspěch s odpovědí, že měl určitě prst na spoušti (určitě neměl!). Další dva výstřely si již pohlídá a zbývající „špalíček“ mu dostřeluje Štěpán Z. svým přebývajícím diabolkem. Bohužel Lukáš sestřelí pouze svým prvním výstřelem a Štěpán Š. pro změnu až tím posledním. Čtyři trestné minuty ze střelby jsou hodně a odbíháme hned z prvního stanoviště s neblahou předtuchou pokaženého závodu. O to více se ale snažíme vydat ze všech svých sil v běhu a dohnat výrazné manko.
Naštvaný Luky vybíhá od střelby jako první a skoro zapomene odbočit podle značení trati, ale Pavel jej včas upozorní a rychle se blížíme k druhému stanovišti „orientace v přírodě“, kde dobíháme kluky ze severoplzeňské Tlučné, kteří startovali o čtyři minuty před námi! Zapisujeme si zde svůj první čekací čas než tlučenští splní úkoly. Poté rychle losujeme z igelitové tašky každý dvě topografické značky, které zcela bezchybně určujeme. Dále si každý z nás bere jednu kartičku s poznávačkou rostlin, stromů a stop a ani zde nezaváháme a vybíháme na další úsek trati.
Následující stanoviště „uzle“ pro nás představuje další krátký odpočinek a další vteřiny čekacího času, protože i zde čekáme, až tlučenští kluci uváží své uzle. Ani toto stanoviště pro nás není nijak náročné, protože uzle dokážeme uvázat snad už i poslepu.
Na disciplíně „brannost“ zapisujeme další „čekačku“ a Pavel ještě stihne paní rozhodčí, která zrovna svačí jablko, popřát dobrou chuť. Dobrá nálada se nás drží, i když běžíme s větrem o závod! Nejprve skáčeme přes dva metry široký příkop a jeho poloha není zcela ideální, protože se musíme odrážet z kořenů a doskok je do kopečku. Ale to nás nerozhodí a všichni jsme zdárně „na druhé straně“. Ani čtyři metry dlouhý úsek vodorovně nataženého lana nám nečiní žádné problémy a s další zapsanou nulou pokračujeme dále na trať.
Od startu stále mírně stoupáme a přibíháme na volné stanoviště „požární ochrana“, kde musíme plnit hned tři úkoly a začínáme říkat, jak se zachovat při různých mimořádných událostech. Následuje správné sestavení trojúhelníku hoření a jako poslední přiřazujeme grafické značky technických prostředků požární ochrany.
Po stoupání se trať překlápí a my začínáme spíše klesat. Následuje stanoviště „základy první pomoci“, kde máme za úkol podle vylosovaných obrázků určit příznaky zobrazené zdravotní komplikace a jak v této situaci posupovat. Ani zde nechybujeme a rychle přiřazujeme správné kartičky. Ze stanoviště vybíhá jako první Radim a již si chystá buzolu, protože víme, že nás čeká úsek „orientace v terénu“.
První bod pro měření azimutu je jen pár metrů od stanoviště zdravovědy a Radim již měří a určuje nám směr, kterým máme pokračovat. V rámci hledání azimutu opouštíme lesní cesty a pěšiny, po kterých se dosavadní část závodu ubírala a běháme ve volném lese. Při zaměřování azimutů zahlédneme před sebou kluky z Tlučné, ale zase je ztrácíme. Po zapsání všech tří bodů na krátkou chvíli zaváháme v dalším pokračování, ale daří se nám dostat opět na značenou trať, která zase vede po lesní cestě. Na většinu členů hlídky přichází první výraznější fyzická krize, ale náhle před sebou vidíme kluky z Tlučné a to v nás vyburcuje zbytky sil a jdeme před ně! Navíc víme, že už se musíme blížit do závěru závodu.
Mezi tím stojí nedaleko cíle trenéři Libor a Josef a jejich nervozita s každou minutou i vteřinou stoupá až do oblak, protože podle hodinek už by kluci měli vybíhat na druhé straně louky za zády majestátní sochy Jana Žižky.
Vybíháme na louku a už slyšíme řev trenérů! Před námi je poslední stanoviště „ochrana obyvatelstva“, kde bleskurychle sestavujeme záchranářskou uličku, říkáme, na jakou tísňovou linku a jakým způsobem voláme při různých situacích a přiřazujeme kartičky s obrázky různých věcí podle toho, jestli ta daná věc patří do evakuačního zavazadla nebo ne. I my víme, že už musíme hrát o každou vteřinu a ze stanoviště už to máme jen kousek z kopce do cíle, a proto běžíme za mohutné podpory trenérů a fanoušků ze zbytku svých sil.
Jsme vyřízení a absolutně netušíme, jakého výsledku jsme dosáhli, ale jsme si vědomi toho, že trestné minuty ze střelby nás budou hodně mrzet. Na trati jsme celkem posbírali 4 minuty a 17 vteřin čekacího času. Trenéři neustále aktualizují tabulku s průběžnými výsledky a dohadují se, zda je již součet definitivní nebo ještě bude nějaká úprava. Tak jako tak zjišťujeme, že jsme dosáhli nejrychlejšího času na trati a výsledek tak rozhodně nebude k zahození. K našemu zklamání, ale již víme, že kluci z Velkých Opatovic z jihomoravského kraje absolvovali závod se zcela čistým kontem a to nedokážeme překonat ani se sebelepším během. Po vyvěšení oficiálních výsledků je to potvrzené, ale také zjišťujeme, že nikdo kromě Opatovic nebyl lepší a my tedy bereme po bronzu z roku 2025 stříbro za 2. místo!!!
Při slavnostním vyhlášení se nás krajský starosta hasičů Jihočeského kraje pan Žižka ptá, proč jsme tak skleslí, když jsme druzí nejlepší v republice, a Pavel mu na to odpovídá „Ale my jsme chtěli být první!“ Přebíráme ceny, fotíme se a pomalu nám začíná docházet, že i přes počáteční hořkost jsme dosáhli nejlepšího úspěchu, který kdy kdo z našeho sboru za jeho 126 let existence dokázal! Druhý rok po sobě jsme do Žákavé vezeme medaile z mistrovství České republiky a to už něco znamená.
Po vyhlášení probíhá ještě nekonečné focení na přání trenéra Josefa a my už se všichni těšíme na objednaný oběd v penzionu Valeš v Borovanech. Nacpeme se 2,5 kg vážícím burgerem s hranolkami a vyrážíme směr Žákavá. Doma nás čeká slavnostní kolečko po obci na vozidle Iveco a večer jdeme úspěch oslavit do hospody, kde si všichni z týmu (kromě trenérů) dáváme nealko, protože se musíme stále držet v kondici. Za skvělou reprezentaci obce i sboru nám přichází poděkovat starosta obce Milan Polívka a starosta sboru Josef Hora.
Podzimní část sezóny našich juniorských kolektivů přichází ke svému vrcholu, kterým je krajské kolo v ZHVB v letošním roce probíhající v domažlickém Tlumačově. Za chladného rána nasedá do našich dodávek družstvo starších žáků a dorostenců, smíšené družstvo dorostenců a Tereza jako jednotlivec v kategorii střední dorostenky.
První do závodu vybíhají starší žáci, za které místo naší Markét zaskočila Markét z SDH Nepomuk. Střelba se hlídce povedla a tři trestné minuty byly dobrým začátkem. Bohužel Anet v nešťastné situaci chybuje při vázání uzlu a hlídka připisuje další tři trestné minuty. Chyba pak přijde ještě v podání Markét na stanovišti „ochrana obyvatelstva“ a celkovému času tak naskakuje další trestná minuta. Starším žákům se tak nedaří prolomit prokletí krajských kol a i přes slušný běžecký výkon končí na 5. místě.
Další žákavské dresy se objevují v kategorii dorostenců – smíšených hlídek. Tři holky a dva kluci vyrážejí na trať a na střelnici nechávají stát 5 terčů, což není ideální rozjezd. Potíže hlídku nejvíce zaskakují na stanovišti azimutu, kde se jim nedaří jedno stanoviště dlouhou dobu zaměřit a v cíli se navíc dozvídají, že jeden z bodů zaměnili a připisují tak pět trestných minut. K tomuto navíc přibývají ještě dvě minuty za velmi nešťastnou situaci, která se stane Janě při překonávání vodorovného lana. Na prvních čtyřech místech jsou výsledky velmi těsné a k naší škodě naše hlídka obsazuje až 4. místo.
Ještě než doběhne „smíšenka“ do závodu startují naši nejzkušenější závodníci – dorostenci. Kluci si jdou od prvních metrů trati přesně za svým cílem. Na střelnici jim zůstávají stát pouze dva terče. Na zbytku trati již nechybují, předvádějí skvělý běžecký výkon a do cíle přibíhají s téměř sedmi minutami čekacího času. V celkovém hodnocení pak obsazují bezkonkurenční 1. místo a jsou o téměř deset minut rychlejší než hlídka, která obsadila druhé místo.
Poslední závodnicí vybíhající na trať v žákavském dresu je Tereza, které se daří střelba, kde jí zůstává jeden terč. Pak už na trati pouze chybuje stejně jako „smíšenka“ při označení chybného bodu na azimutu. Bohužel jí slabší běžecký výkon sráží na konečné 9. místo.
Z širokého zastoupení v krajském kole tak postup na mistrovství ČR, které proběhne na jaře 2026 v jihočeském Trocnově, postupují již potřetí za sebou jen naši dorostenci!
Děkujeme za personální výpomoc SDH Týnec u Horažďovic, SDH Blovice, SDH Nepomuk a SDH Vrčeň.
Starší žáci: Karolína Valešová, Aneta Zelená, Patricie Pitelová, Petr Korbel (SDH Blovice), Markéta Mašková (SDH Nepomuk)
Dorost – smíšená hlídka: Klára Fialová, Jakub Zelený, Matyáš Dupal, Karolína Strolená (SDH Vrčeň), Jana Klášterková (SDH Nepomuk)
Dorostenci: Lukáš Valeš, Štěpán Šimek, Radim Tupý, Pavel Potřeba, Štěpán Zemen (SDH Týnec u Horažďovic)
Jednotlivci – střední dorostenky: Tereza Korbelová (SDH Blovice)
První říjnová sobota přináší našim mladým hasičům již po řadu let okresní kolo závodu hasičské všestrannosti a brannosti. Jeho pořadatelství se pro letošek ujali hasiči z Nebílov. Z našeho sboru se stala zřejmě vyhlášená líheň úspěchů v tomto závodě, a proto jsme byli osloveni několika závodníky, jejichž mateřské sbory se těchto závodů neúčastní, že by chtěli být součástí našich hlídek. Za chladného a zamračeného počasí se tedy vydáváme s velmi početným zastoupením směrem na Nebílovy.
První do závodu startuje jako jednotlivec v kategorii „střední dorostenky“ Tereza Korbelová, která je členkou SDH Blovice. Jako jedna z prvních na startu je velmi nervózní. Na střelbě se jí podaří sestřelit jen jeden terč a pokračuje dále po trati, kde nabere už jen jednu trestnou minutu za nepřekonaný příkop. Lehce se zdrží při hledání azimutu, ale podaří se jí najít všechny tři body a může pokračovat do cíle. Ze šesti závodnic v kategorii je pak jedinou, která dokázala závod úspěšně celý absolvovat a obsazuje 1. místo!
Krátce po Tereze startují naši nejzkušenější závodníci v kategorii družstev „dorostenci“, které doplňuje Štěpán Zemen z SDH Týnec u Horažďovic. Kluci nechávají z celkového počtu patnácti terčů stát tři, což je slušný rozjezd závodu. Mírné zdržení přichází při hledání prvního bodu určeného podle azimutu, ale nic dalšího je na trati již nepřekvapí ani nezaskočí a do cíle dobíhají ve velmi slušném čase, takže o 1. místě v kategorii není vůbec pochyb.
Závod má rychlý spád a na startu již stojí další naše dorostenecké družstvo, tentokrát z kategorie „smíšená“ doplněná o Karolínu Strolenou z SDH Vrčeň a Janu Klášterkovou z SDH Nepomuk. Tato hlídka bohužel nabírá pět trestných minut na střelbě a svůj smolný den si vybírá Maty, který ještě přidá tři trestné minuty za špatně uvázaný dvojitý osmičkový uzel a pak ještě dvě minuty za nepřekonání vodorovného lana a jednu minutu při chybně určeném technickém prostředku. Jedna trestná minut se hlídce připočte ještě za Jakubovu chybu na stanovišti „Ochrana obyvatelstva“. Zbytečně velký příděl trestných bodů naštěstí zmírňují dobrým běžeckým výkonem a do cíle si přinášejí celkem patnáct minut čekacího času. V celkovém hodnocení a v konkurenci čtyř hlídek obsazuje naše „smíšenka“ také 1. místo!
Přichází pro nás chvíle klidu, kategorie dorostenců již absolvovala vyhlášení nejlepších hlídek a odjíždí domů. Druhou dodávkou ale přijíždějí naši starší a mladší žáci a chystají se na svůj start, který přichází nejprve pro starší žáky. V naší hlídce běží Petr Korbel z SDH Blovice a dobrý vstup do soutěže má jen Aneta, která jako jediná sestřelí všechny své tři terče. Jeden zásah přidává ještě Petr a zbytek střílí mimo. Začátek jako z hororu… Naštěstí běžecký výkon zdárně maže velkou ztrátu včetně jedné minuty za chybu na stanovišti „Požární ochrana“ při určování chování v krizových situacích. Čekání na výsledky není nijak příjemné a k velkému překvapení je z tohoto výkonu nakonec 2. místo!
Poslední žákavské dresy na trati ukáže hlídka mladších žáků. Zde na úvod velmi mile překvapuje Josef, který sráží všechny své terče. Pak se trefuje ještě dvakrát Vanessa a jednou Viky, což je na hlídku mladších slušný výkon. Bohužel Josef svůj dobrý vklad do výsledku kazí na stanovišti „Uzle“, kde chybně uváže plochou spojku a přičte tak hlídce tři trestné minuty. Naštěstí po zbytek závodu už jde vše podle plánu a hlídka v cíly odečítá i slušnou dávku čekacích časů. Ve výsledku je z toho nepopulární 4. místo, které lehce mrzí, ale v konkurenci 17 startujících hlídek je to moc pěkný výkon.
Do závodu jsme postavili pět hlídek v pěti kategoriích a postupu na krajské kolo do Tlumačova dosáhly čtyři z nich, což z nás dělá nejúspěšnější sbor v okresním kole Plzně – jihu!
Naše dorostence čekala vrcholná část sezóny již začátkem dubna. V druhém ročníku celostátní postupové soutěže hasičské všestrannosti a brannosti se klukům opět podařilo probojovat přes okresní a krajské kolo až na „republiku“, kde své síly poměří celkem 30 nejlepších hlídek dorostenců z celé naší vlasti.
Pro větší pohodlí vyjíždíme už v pátek odpoledne a cestou se spojujeme s dorostenkami z Nepomuka, za které běží naše Klára Fialová. Ubytování máme zařízené přímo v rekreačním areálu, kde je veškeré zázemí i start a cíl závodu. Příjíždíme akorát na večeři a potom se jdeme ubytovat do příjemně vytopených chatek. V noci se bohužel topení začne a nikdo z nás si tedy noc úplně neužije. Ráno ale všichni rozmrzáme u teplého čaje a snídaně a v hlavách máme úplně jiné starosti.
V 8:15 hod. jsme již nastoupení a nachystaní na prezenci do závodu, vše proběhne hladce bez problémů a kluci se pomalu chystají na svůj start v 9:05 hod. jako druzí ve startovním poli. Počasí nám naštěstí přeje a vycházející sluníčko začíná příjemně hřát. Nervozita před startem je značná u závodníků i trenérů, ale než se nadějeme, kluci vybíhají do závodu!
První stanoviště „střelba ze vzduchovky“ je jen pár metrů od startu a kluci se snaží zkoncentrovat na maximum, což se jim daří a po jejich střelbě zůstává stát jediný terč představující 1 trestnou minutu. To je skvělý vstup do závodu! Následují stanoviště zdravověda, požární ochrana, orientace v terénu, kde dochází k lehkému zaváhání, které stojí hlídku pár vteřinek navíc. Kluci dál pokračují na uzlování, orientaci v přírodě, překonávání vodorovného lana a „příkopu“ a na závěr je čeká ochrana obyvatelstva. Na žádném stanovišti neudělaljí chybu a pokračují po vyznačené trati. Trenéři i další fanoušci již stojí netrpělivě nedaleko cíle a vyhlíží, kdy se mezi stromy objeví červeno-černé dresy. Dočkávají se a kluci již přibíhají ve slušném tempu do cíle. Výsledek vypadá velmi slibně, ale je ještě moc brzy a my musíme čekat, jak si povede na trati dalších 28 hlídek.
Žákavští dorostenci se se závěrem března pouštějí do vrcholné fáze přípravy na mistrovství České republiky v Závodu hasičské všestrannosti a brannosti, kam postoupili na podzim z krajského kola. Tím hlavním vrcholem bylo třídenní soustředění na Železné Rudě.
Odjezd ze Žákavé byl naplánovaný v pátek odpoledne a již po příjezdu a ubytování šli kluci trénovat střelbu ze vzduchovky a potom je čekal vytrvalostní běh, který samozřejmě v okolí Železné Rudy nebyl žádnou snadnou procházkou a na prvních 2 km jsme nastoupali 208 výškových metrů. Doběhnutí na chatu bylo se západem slunce a potom už nás čekala jen večeře.
Sobotní ráno jsme zahájili v 7:30 hod nástupem před chatou a rozcvičkou, po snídani následovalo opakování teorie v chatě a opět střelba. Hlavní náplní soustředění byl trénink orientace v terénu za pomocí buzoly a určování azimutu. Tomuto jsme se věnovali po většinu sobotního dne, kdy jsme celkem nachodili a naběhali přes 20 km po okolí Železné Rudy.
Nedělní ráno opět rozjela za východu slunce rozcvička spojená s vytrvalostním během a zakončená během do sjezdovky Belveder. Poté opět troška střelby, úklid chaty a balení. Před obědem byla opět nachystaná v lese trať na procvičení orientace v terénu. Po obědě jsme ještě zvládli menší procházku a lehké procvičení azimutu.
Na rozkoukání po okresním kole mají naše kolektivy pouhý týden a již je čeká krajské kolo a boj o postup dále. V týdnu se tedy snažíme odstranit poslední chyby a nedostatky a společně s našimi třemi kolektivy přijíždějí na jeden tréninky také dorostenky SDH Nepomuk, s kterými běží naše Klára Fialová. Vše by mělo být nachystané, týmy připravené a my vyrážíme směr Břasy!
Nejprve startují mladší žáci a naši vybíhají se startovním číslem 8 ve stejném složení jako na okresním kole. Velmi dobrým vstupem do závodu je hned první střelba, kde se daří srazit celkem 8 terčů a 7 trestných minut není pro tuto kategorii rozhodně vůbec zlé. Všech pět závodníků zvládne překonat příčné lano a vypadá to dobře, ale Josef chybuje při vázání uzle a družstvo tak zapisuje 3 trestné minuty. Jinde už nikdo nechybuje a i běžecký výkon je velmi slušný. Na krajském kole to ale nestačí a ve velmi těsné výsledkové listině končíme na 7. místě.
Do akce se chystají starší žáci a úvodní střelba se vcelku daří 11 přesnými zásahy a 4 trestné minuty jsou ještě slušné a všichni vědí, že už zbývá jen makat a nechybovat. Tento plán ale dostává zásadní ránu na stanovišti požární ochrany, kde přichází chyba na sestavení trojúhelníku hoření a s tím spojených 5 trestných minut, což pohřbívá veškeré naděje na medailové umístění a nepomůže tomu ani čtvrtý nejrychlejší běžecký čas. Ve výsledku je z toho velké zklamání i několik slz z 10. místa.
Žákavské barvy může ještě zachránit družstvo dorostenců. Na střelnici ale kluci nechávají stát 5 terčů a to není úplně nejlepší rozjezd. Poté ale již kluci letí tratí bez jakéhokoliv zaváhání a do cíle tak dobíhají pouze s trestnými minutami za střelbu a nejrychlejším běžeckým časem na trati. V konečném hodnocení je to nejlepší výkon a kluci po roce obhajují 1. místo a postupují na celorepublikové kolo, které proběhne na začátku dubna v Horním Jelení v Pardubickém kraji!
Družstvo dorostenek SDH Nepomuk s naší Klárou předvádí zcela excelentní výkon, kdy na střelnici po jejich řádění nezůstává stát jediný terč a v průběhu dalšího závodu si nepřipisují také žádnou trestnou minutu, což v součtu se suverénně nejrychlejším běžeckým časem nemůže dopadnout jinak než 1. místem a postupem na „republiku“.
Po deseti letech se náš sbor stal pořadatelem okresní kola závodu nazývaného „braňák“, který ovšem druhým rokem probíhá podle nových pravidel. Přípravy závodu provázely velké vrtochy počasí a jeho časté změny, ale vše se naštěstí podařilo nachystat. Závodní ráno provázel ale silný vítr a déšť, který naštěstí v průběhu dopoledne ustal, a po obědě chvílemi vysvitlo sluníčko.
Za náš sbor se na startovní čáru postavily celkem tři hlídky v kategoriích dorostenci, starší žáci. První do závodu odstartovali dorostenci, kteří mají již zkušenosti z celorepublikového kola. Na úvodní střelbě ze vzduchovky nechali stát pouhé 3 špalíčky a se zbytkem trati si poradili již bez sebemenšího zaváhání a mohli se tak radovat z 1. místa.
Po dorostencích se do závodu vrhli starší žáci. Na střelnici ovšem zůstalo stát 6 terčů a to nebyl úplně ideální vstup do soutěže. Další zastávky závodu ale zůstávaly bez penalizace a vypadalo to velmi dobře, ale na stanovišti Ochrana obyvatelstva byl Matyáš trošku zbrklý a uchvátaný a zapomněl zmínit jedno z klíčových slov v odpovědi a hlídka zapsala jednu trestnou minutu. To ale nakonec nikoho nemrzelo, protože i starší žáci obsadili 1. místo.
Poslední kategorií závodního dne byli mladší žáci a naše hlídka byla největším otazníkem závodu, protože její složení se vyvíjelo poměrně bouřlivě. Na střelnici se ale moc nedaří a zůstává stát 12 terčů, poté přicházejí ještě 3 trestné minuty za nepřekonané lano v podání Josefa a Patricie si poté neodpustí trestnou minutu na Ochraně obyvatelstva, kde špatně vloží do evakuačního zavazadla toustovač. V porovnání s ostatními hlídkami kategorie to ale není nijak hrozný výsledek a k velkému překvapení většiny domácích tato hlídka obsazuje 2. místo.
Všechny tři žákavské hlídky tedy postupují na krajské kolo!
Přípravy byly oproti námi běžně pořádaným soutěžím podstatně náročnější, ale vše se podařilo zorganizovat a připravit tak, že po závodech byly slyšet jen samé kladné ohlasy. Velkou měrou k úspěchu závodů přispěla také nová časomíra Libora Valeše určená přímo pro tento typ závodů, která po celou soutěž fungovala zcela bezchybně. Navíc Libor s Milanem Hoffmannem z SDH Želčany zadávaly ihned po doběhnutí hlídky výsledky do systému a průběžné výsledky tak mohl každý sledovat na volně přístupném internetovém odkazu. Celkové výsledky pak byly hotové pár minut po doběhnutí posledního závodníka.
Již první dubnový víkend se našim mládežnickým kolektivům rozjela jarní část sezony a to hned velmi zostra mistrovstvím České republiky v Závodu hasičské brannosti a všestrannosti, který v aktuální sezoně probíhá premiérově podle zcela nových pravidel po odtržení od dřívějšího konceptu Hry plamen. Z okresního a krajského kola, která proběhla na podzim loňského roku, se na republikové kolo probojovala z našeho sboru družstva dorostenců a mladších žáků. Závod vychází z původního branného závodu a na trati dlouhé 2 až 3 km (podle kategorie) hlídky na jednotlivých stanovištích provádějí střelbu ze vzduchovky, vázání uzlů, schopnost orientace v terénu, základy požární bezpečnosti, chování při krizových situacích, základy první pomoci a překonání vodorovného lana.
Dorostenci absolvovali svůj závod v sobotu ráno v areálu zámeckého parku ve Vlašimi a na start se postavili jako předposlední hlídka. Nervozita členů týmu i trenérů se dala doslova krájet. Krátce za startem na kluky čekalo stanoviště střelby ze vzduchovky, které mělo předestřít další průběh závodu. Bohužel zde kluci z 15 terčů nesrazili 6 a to bylo ve velké konkurenci poměrně dost. Nezbývalo než dále nechybovat a prohnat se zbytkem trati jako vítr. První úkol se klukům podařil a žádné další trestné minuty si již nepřipsali. Dorost má oproti ostatním kategoriím zařazen ještě úkol orientace v přírodě pomocí buzoly, kdy musí podle zadaného azimutu a vzdálenosti najít dvě stanoviště. Kluci se zde ale zdrželi při hledání jednoho ze stanovišť a nabrali ke svému času další desítky vteřin. V cíli zavládlo v družstvu mírné zklamání, protože výsledek rozhodně neodpovídal očekávání. Po opadnutí prvotních emocí a při pohledu na konečné výsledky zavládla přeci jen spokojenost, protože 10. místo v konkurenci 26 nejlepších družstev z celé republiky není vůbec špatný výsledek. Cestou domů proběhl oběd v Louňovicích pod Blaníkem, zmrzlina ve Spáleném Poříčí a první den a 350 km bylo za námi.
V neděli v 6 hodin se u žákavské hasičárny sešlo družstvo mladších žáků, jejichž příprava byla poznamenána především velkou absencí z důvodu častých nemocí. Úspěchem tohoto družstva byl vůbec postup na MČR a cílem tedy bylo neudělat ostudu. Mladší na rozdíl od dorostenců do svého závodu vyběhli již jako 10. a pocity před startem byly značně rozdílné. Někteří členové týmu vypadali, že se chystají na příjemný výlet po parku, někteří zase, že jsou těsně před psychickým zhroucením. Přišlo odstartování do závodu a pětice závodníků zmizela trenérům a rodičům v dálce. První stanoviště se vzduchovkami se podařilo na výbornou a na střelnici zůstaly stát jen 3 terče! Zbytek trati družstvo proběhlo bez jediného zaváhání s čistým kontem a v cíli bylo ve velmi slušném čase lehce přes 19 minut! U všech zavládlo nadšení z naprosto nečekaného výkonu a převládla spokojenost. Kategorie mladších žáků ale byla velmi kvalitní a konkurence opravdu veliká, takže rozhodovaly mnohdy vteřiny. Družstvo žákavských mladších žáků obsadilo celkové 7. místo! Proběhla tradiční odměna v podobě zmrzliny, ledové tříště a trenéry velmi neuznávaná zastávka v Mc Donald’s a návrat do Žákavé.
