Naši jednotlivci si o druhém prodlouženém víkendu zapsali další zářez! Hned pět našich závodníků vyrazilo na tradiční soutěž jednotlivců v běhu na 10 metrů s překážkami, která se koná na dráze hasičské stanice HZS v Plzni na Košutce. Závody provázelo chladnější a především větrné počasí, ale občas se zpoza mraků usmálo i sluníčko.
První žákavský dres po dráze prohnala naše nejmladší závodnice Karolína Valešová v kategorii střední dorostenky. Byla to pro ni vůbec první zkušenost se 100 metrovou dráhou, protože se zatím věnuje především dráze na 60 metrů v kategorii starších žáků. Již svým prvním rozběhem ale všem přítomným ukázala, že delší dráha pro ni není vůbec žádný problém! V rozběhu předvedla velmi pěknou práci na zapojování rozdělovače a proudnice a cílem se prohnala v čase 18,79 s. a jen zářila radostí. Ve druhém rozběhu ještě zabrala a předvedla opět skvělý finiš v čase 18,18 s.! S tímto časem držela až do posledního rozběhu medailové pozice, ale nakonec skončila na smolném 4. místě, které je ovšem skvělým výsledkem naší mladé závodnice. V kategorii starších dorostenek by navíc obsadila 2. místo.
V kategorii starších dorostenek běžela Klára Fialová, která v prvním rozběhu zaběhla slušný pokus v čase 19,71 s., ale sama s tímto nebyla spokojená a ve druhém kole se chtěla zlepšit, ale tento plán zhatil „zásek“ na rozdělovači a výsledný čas 21,07 s. byl velkým zklamáním. Čas z prvního kola stačil Kláře na celkové 7. místo.
Další žákavskou účast zaznamenala kategorie starších dorostenců. Všichni tři kluci se ve své premiérové sezóně v rámci této disciplíny stále vyběhávají a učí se. Je to samozřejmě znát i na jejich výsledcích. Nejlépe si z našich kluků vedl Štěpán Šimek, který s časem 20,05 s. z druhého rozběhu bral 27. místo. Pavel Potřeba za ním s časem 20,50 s. také z druhého kola nezůstal moc pozadu a obsadil 30. příčku. Radim Tupý svůj lepší čas zaběhl také až na druhý pokus a s časem 21,18 s. se umístil na 33. místě.
Zatím co děti soutěží v Chouzovech, naši dorostenci si odbývají svoji premiéru na závodech jednotlivců v běhu na 100 metrů s překážkami. V rámci tréninkové Dobřanské skupiny se účastní závodů v jihočeské Kaplici. Za Žákavou do závodu nastupuje Pavel Potřeba a Štěpán Šimek a také Radim Tupý, který se soutěže účastní v dresu svých domovských Nezvěstic.
Všichni tři kluci se tréninku této disciplíny věnují teprve od zimy a na jejich výkonech je to znát a to především na překonávání kladiny a celkové jistotě v prováděných úkonech. Nejlépe si ze všech vedl Radim, který zaběhl v prvním rozběhu čas 20,61 s. který se mu druhým rozběhem vylepšit nepodařilo a obsadil 14. místo. Pavel byl se svým pokusem 20,76 s. také z prvního kola na 15. místě. Štěpán své kamarády nenechal daleko a obsadil 17. místo za čas 20,87 s., který se mu také podařilo zaběhnout v prvním rozběhu.
Družstvo žákavských dorostenců po suverénním vystoupení na okresním a krajském kole postoupilo již potřetí za sebou na MČR v závodu hasičské všestrannosti a brannosti. Po loňském třetím místě z východočeského Ostřetína byly pro letošní závod v jihočeském Trocnově ty nejvyšší cíle a odpovídala tomu i příprava a tréninky. Kluci se zodpovědně připravovali fyzicky v průběhu celé zimy a od února se tréninky rozšířili i na střelbu a teorii. Celý harmonogram přípravy vyvrcholil na třídenním soustředění na Železné Rudě, kde došlo především na intenzivní nácvik orientace v terénu pomocí buzoly.
Cestu do jižních Čech jsme měli naplánovanou již na páteční odpoledne, a proto nás nemile překvapila ranní chumelenice a teplota lehce nad bodem mrazu, která se držela po celý den. Cestou jsme nabrali Štěpána ve Velkém Boru, zastavili na nákup a svačinu ve Strakonicích a po 17. hodině jsme zaparkovali u penzionu Štilec u stejnojmenného rybníku. Po ubytování jsme zvládli ještě výlet na nedaleké mohylové pohřebiště Plav u Českých Budějovic, kde proběhla ze strany trenéra Josefa přednáška na téma „pravěká mohylová pohřebiště“. Poté jsme jeli zpět na penzion, kde jsme si dali večeři v restauraci a ještě se věnovali lehkému opakování teorie na nadcházející závod
Ráno nás přivítala mlha, ale bylo vidět prosvítající slunce, které slibovalo rozhodně lepší počasí, než jaké panovalo v pátek. V restauraci penzionu jsme si dali skvělou snídani, i když se začala již projevovat lehká nervozita z blížících se závodů. Nervozitu se nejvíce snažil zajíst ochutnávkou snad všeho v nabídce trenér Josef. Naložili jsme tašky do dodávky a vyrazili na krátký přejezd do místa konání – rodiště našeho nejslavnějšího vojevůdce – Trocnova! Zázemí závodu, start i cíl byly totiž přímo v areálu památníku Jana Žižky a trasa závodu byla v přilehlých lesích.
Po rozkoukání nastupujeme na prezenci, kde vtipkuje paní rozhodčí při zhlédnutí průkazky Pavla, při které konstatuje, že Pavla je v týmu určitě potřeba a bude to tak asi navždycky. Čekání na start trvá hodinu a dvacet minut a zpočátku se zdá nekonečné, ale než se stihneme rozběhat a rozehřát, čas našeho startu se rychle přiblížil a slunce se skrz ubývající mlhu hlásí víc a víc, ale teplota stále není zcela příjemná. Startujeme až jako 26. z 29 týmů a nevíme, zda je to úplně výhoda. V půl 11. se hlásíme u rozhodčí starající se o startující hlídky a tato nás odvádí do prostoru startu, kde probíhá ještě instruktáž a kontrola hlídky ze strany rozhodčí na startu. Nervozita by se dala krájet, ale snažíme se plně soustředit na blížící se start!
Vybíháme na trať a jako první nás čeká asi nejzásadnější stanoviště – střelba ze vzduchovky! Každého z nás čekají tři terče o rozměrech 7 x 5 cm. Nejlépe se daří Štěpánovi Z., kterému se na jeden výstřel podaří srazit hned dva své terče, Radim zapisuje také čisté konto, ale Pavel po prvním nabíjení odjišťuje svoji zbraň a ta z ničeho nic vystřelí. S reklamací u rozhodčího nemá úspěch s odpovědí, že měl určitě prst na spoušti (určitě neměl!). Další dva výstřely si již pohlídá a zbývající „špalíček“ mu dostřeluje Štěpán Z. svým přebývajícím diabolkem. Bohužel Lukáš sestřelí pouze svým prvním výstřelem a Štěpán Š. pro změnu až tím posledním. Čtyři trestné minuty ze střelby jsou hodně a odbíháme hned z prvního stanoviště s neblahou předtuchou pokaženého závodu. O to více se ale snažíme vydat ze všech svých sil v běhu a dohnat výrazné manko.
Naštvaný Luky vybíhá od střelby jako první a skoro zapomene odbočit podle značení trati, ale Pavel jej včas upozorní a rychle se blížíme k druhému stanovišti „orientace v přírodě“, kde dobíháme kluky ze severoplzeňské Tlučné, kteří startovali o čtyři minuty před námi! Zapisujeme si zde svůj první čekací čas než tlučenští splní úkoly. Poté rychle losujeme z igelitové tašky každý dvě topografické značky, které zcela bezchybně určujeme. Dále si každý z nás bere jednu kartičku s poznávačkou rostlin, stromů a stop a ani zde nezaváháme a vybíháme na další úsek trati.
Následující stanoviště „uzle“ pro nás představuje další krátký odpočinek a další vteřiny čekacího času, protože i zde čekáme, až tlučenští kluci uváží své uzle. Ani toto stanoviště pro nás není nijak náročné, protože uzle dokážeme uvázat snad už i poslepu.
Na disciplíně „brannost“ zapisujeme další „čekačku“ a Pavel ještě stihne paní rozhodčí, která zrovna svačí jablko, popřát dobrou chuť. Dobrá nálada se nás drží, i když běžíme s větrem o závod! Nejprve skáčeme přes dva metry široký příkop a jeho poloha není zcela ideální, protože se musíme odrážet z kořenů a doskok je do kopečku. Ale to nás nerozhodí a všichni jsme zdárně „na druhé straně“. Ani čtyři metry dlouhý úsek vodorovně nataženého lana nám nečiní žádné problémy a s další zapsanou nulou pokračujeme dále na trať.
Od startu stále mírně stoupáme a přibíháme na volné stanoviště „požární ochrana“, kde musíme plnit hned tři úkoly a začínáme říkat, jak se zachovat při různých mimořádných událostech. Následuje správné sestavení trojúhelníku hoření a jako poslední přiřazujeme grafické značky technických prostředků požární ochrany.
Po stoupání se trať překlápí a my začínáme spíše klesat. Následuje stanoviště „základy první pomoci“, kde máme za úkol podle vylosovaných obrázků určit příznaky zobrazené zdravotní komplikace a jak v této situaci posupovat. Ani zde nechybujeme a rychle přiřazujeme správné kartičky. Ze stanoviště vybíhá jako první Radim a již si chystá buzolu, protože víme, že nás čeká úsek „orientace v terénu“.
První bod pro měření azimutu je jen pár metrů od stanoviště zdravovědy a Radim již měří a určuje nám směr, kterým máme pokračovat. V rámci hledání azimutu opouštíme lesní cesty a pěšiny, po kterých se dosavadní část závodu ubírala a běháme ve volném lese. Při zaměřování azimutů zahlédneme před sebou kluky z Tlučné, ale zase je ztrácíme. Po zapsání všech tří bodů na krátkou chvíli zaváháme v dalším pokračování, ale daří se nám dostat opět na značenou trať, která zase vede po lesní cestě. Na většinu členů hlídky přichází první výraznější fyzická krize, ale náhle před sebou vidíme kluky z Tlučné a to v nás vyburcuje zbytky sil a jdeme před ně! Navíc víme, že už se musíme blížit do závěru závodu.
Mezi tím stojí nedaleko cíle trenéři Libor a Josef a jejich nervozita s každou minutou i vteřinou stoupá až do oblak, protože podle hodinek už by kluci měli vybíhat na druhé straně louky za zády majestátní sochy Jana Žižky.
Vybíháme na louku a už slyšíme řev trenérů! Před námi je poslední stanoviště „ochrana obyvatelstva“, kde bleskurychle sestavujeme záchranářskou uličku, říkáme, na jakou tísňovou linku a jakým způsobem voláme při různých situacích a přiřazujeme kartičky s obrázky různých věcí podle toho, jestli ta daná věc patří do evakuačního zavazadla nebo ne. I my víme, že už musíme hrát o každou vteřinu a ze stanoviště už to máme jen kousek z kopce do cíle, a proto běžíme za mohutné podpory trenérů a fanoušků ze zbytku svých sil.
Jsme vyřízení a absolutně netušíme, jakého výsledku jsme dosáhli, ale jsme si vědomi toho, že trestné minuty ze střelby nás budou hodně mrzet. Na trati jsme celkem posbírali 4 minuty a 17 vteřin čekacího času. Trenéři neustále aktualizují tabulku s průběžnými výsledky a dohadují se, zda je již součet definitivní nebo ještě bude nějaká úprava. Tak jako tak zjišťujeme, že jsme dosáhli nejrychlejšího času na trati a výsledek tak rozhodně nebude k zahození. K našemu zklamání, ale již víme, že kluci z Velkých Opatovic z jihomoravského kraje absolvovali závod se zcela čistým kontem a to nedokážeme překonat ani se sebelepším během. Po vyvěšení oficiálních výsledků je to potvrzené, ale také zjišťujeme, že nikdo kromě Opatovic nebyl lepší a my tedy bereme po bronzu z roku 2025 stříbro za 2. místo!!!
Při slavnostním vyhlášení se nás krajský starosta hasičů Jihočeského kraje pan Žižka ptá, proč jsme tak skleslí, když jsme druzí nejlepší v republice, a Pavel mu na to odpovídá „Ale my jsme chtěli být první!“ Přebíráme ceny, fotíme se a pomalu nám začíná docházet, že i přes počáteční hořkost jsme dosáhli nejlepšího úspěchu, který kdy kdo z našeho sboru za jeho 126 let existence dokázal! Druhý rok po sobě jsme do Žákavé vezeme medaile z mistrovství České republiky a to už něco znamená.
Po vyhlášení probíhá ještě nekonečné focení na přání trenéra Josefa a my už se všichni těšíme na objednaný oběd v penzionu Valeš v Borovanech. Nacpeme se 2,5 kg vážícím burgerem s hranolkami a vyrážíme směr Žákavá. Doma nás čeká slavnostní kolečko po obci na vozidle Iveco a večer jdeme úspěch oslavit do hospody, kde si všichni z týmu (kromě trenérů) dáváme nealko, protože se musíme stále držet v kondici. Za skvělou reprezentaci obce i sboru nám přichází poděkovat starosta obce Milan Polívka a starosta sboru Josef Hora.
Poslední víkend v březnu patřil halovému závodu jednotlivců v běhu na 100 metrů s překážkamiv Jablonci nad Nisou. V atletické hale probíhalo dvou denní klání dorostenců, mužů a žen v této disciplíně.
V sobotním závodě dorostenců nastoupila v žákavských barvách Klára Fialová v kategorii „starší dorostenky“. V prvním rozběhu zaběhla svůj průměrný výkon bez výraznější chyby v čase 19:80 s. Ve druhém kole musela čekat několik minut na odstartování a to se zřejmě částečně podepsalo na výkonu, který nesl hodnotu 19:93 s. Do celkového hodnocení se tak počítal čas z prvního kola, který pro Kláru znamenal v konkurenci 119 závodnic slušné 28. místo.
V neděli byla na program soutěž mužů a žen a i v nedělním programu měla Žákavá své zastoupení. Byly jimi v kategorii žen Nicol Polívková a Klára Fialová. Druhá jmenovaná bohužel při tréninkových rozbězích nešťastně narazila kolenem na překážku a lehké zranění jí vyřadilo z ostrého závodu. Na start se tak nakonec postavila jen Nicol. Ta ve svém prvním rozběhu protnula cílovou branku v čase 18:87 s. Ve druhém kole se jí nepodařilo čas vylepšit (19:13 s.), ale na úvod sezony jí mohly těšit dva vyrovnané pokusy. Za čas z prvního kola pak brala Nici v celkovém hodnocení velmi slušné 19. místo z celkového počtu 119 závodnic.
Naše dorostenka Klára Fialová se v letošním roce pouští do závodů jednotlivců v běhu na 100 metrů překážek. Na své první závody vyráží v sobotu 10. května na centrální hasičskou stanici v Plzni na Košutce, kde se koná již 21. ročník Memoriálu Vendulky Fránové. Klára běží v kategorii střední dorostenky, kde je přihlášeno celkem 33 závodnic. V prvním kole se zasekne u rozdělovače a spoj dává až napodruhé, takže s časem 26,30 s. není rozhodně spokojená. V druhém rozběhu si již počíná lépe, ale i zde jsou ještě lehké chybičky u rozdělovače. V cílové brance se objevuje čas 20,85 s., s kterým Klára obsazuje 15. místo.
Naše dorostence čekala vrcholná část sezóny již začátkem dubna. V druhém ročníku celostátní postupové soutěže hasičské všestrannosti a brannosti se klukům opět podařilo probojovat přes okresní a krajské kolo až na „republiku“, kde své síly poměří celkem 30 nejlepších hlídek dorostenců z celé naší vlasti.
Pro větší pohodlí vyjíždíme už v pátek odpoledne a cestou se spojujeme s dorostenkami z Nepomuka, za které běží naše Klára Fialová. Ubytování máme zařízené přímo v rekreačním areálu, kde je veškeré zázemí i start a cíl závodu. Příjíždíme akorát na večeři a potom se jdeme ubytovat do příjemně vytopených chatek. V noci se bohužel topení začne a nikdo z nás si tedy noc úplně neužije. Ráno ale všichni rozmrzáme u teplého čaje a snídaně a v hlavách máme úplně jiné starosti.
V 8:15 hod. jsme již nastoupení a nachystaní na prezenci do závodu, vše proběhne hladce bez problémů a kluci se pomalu chystají na svůj start v 9:05 hod. jako druzí ve startovním poli. Počasí nám naštěstí přeje a vycházející sluníčko začíná příjemně hřát. Nervozita před startem je značná u závodníků i trenérů, ale než se nadějeme, kluci vybíhají do závodu!
První stanoviště „střelba ze vzduchovky“ je jen pár metrů od startu a kluci se snaží zkoncentrovat na maximum, což se jim daří a po jejich střelbě zůstává stát jediný terč představující 1 trestnou minutu. To je skvělý vstup do závodu! Následují stanoviště zdravověda, požární ochrana, orientace v terénu, kde dochází k lehkému zaváhání, které stojí hlídku pár vteřinek navíc. Kluci dál pokračují na uzlování, orientaci v přírodě, překonávání vodorovného lana a „příkopu“ a na závěr je čeká ochrana obyvatelstva. Na žádném stanovišti neudělaljí chybu a pokračují po vyznačené trati. Trenéři i další fanoušci již stojí netrpělivě nedaleko cíle a vyhlíží, kdy se mezi stromy objeví červeno-černé dresy. Dočkávají se a kluci již přibíhají ve slušném tempu do cíle. Výsledek vypadá velmi slibně, ale je ještě moc brzy a my musíme čekat, jak si povede na trati dalších 28 hlídek.
S koncem května jsme se dočkali i začátku naší oblíbené Západočeské hasičské ligy (ZČHL), jejíž první kolo hostila severoplzeňská Nevřeň. Naše holky se staly již stálicemi startovního pole tohoto seriálu soutěží a začíná se nám formovat i mužský tým postavený především na našich dorostencích. V zastoupení obou kategorií tedy vyrážíme v sobotu dopoledne za krásného slunečného počasí směr Nevřeň.
První odbíhají své útoky muži a Žákavácí mají startovní číslo 21. Kontrola materiálu i příprava probíhají v poklidu a již čekáme na startovní čáře na výstřel. V týmu klukům pro tentokrát vypomáhá ze starého družstva mužů Josef na savcích a Václav na stroji. Druhý jmenovaný má jasný pokyn „dát klukům vpředu čas“. Ondra dává koš rychle a hladce a voda je ve stroji. Václav má klidnou ruku na plynu a přidává velmi na jistotu. Ale Ondra na levém proudu špatně odhazuje kotouč a nestíhá včas zakleknout, takže ho výstřik vody z proudnice roztočí. Naštěstí se mu daří najít lepší pozici, srovnat se a dokáže srazit svůj terč někdy v čase okolo 24 vteřin, ale Štěpán napravo je příliš daleko a jeho dlouhý boj s terčem je marný a pokus je ukončen s označením „neplatný pokus“. Kluci tedy hned na úvod obsazují stejné místo, jako měli startovní číslo.
Probíhá přestavba dráhy na trať pro ženy a naše holky už si chystají věci, protože startují jako třetí. V týmu jsou dvě lehké změny oproti běžné sestavě, takže Verča z béček jde na stroj a béčka si zase bere Kája, která běžně běhá proud. Útok je parádně rozběhnutý, ale Verču přepadl zřejmě strach a ve spěchu nedostatečně utahuje matku savce na stroji, takže si mašina trošku přisává vzduch a poté přidává plyn zbytečně moc na jistotu, takže je z toho výsledný čas 19,12 s. (Lucka vpravo dává 18,70 s.), což v úzkém ale konkurencí nabitém startovním poli znamená celkové 6. místo. Spokojenost je především s tím, že se podařilo odběhnout sobotní závod v platném pokusu a slušném čase.
Teď máme dva týdny na trénink a další dvě kola ZČHL nás čekají o víkendu 8. a 9. června opět na severu Plzeňská v Horním Hradišti a Štichovicích.
Naše závodnice Nicol Polívková v průběhu jara začala trénovat společně s týmem dorostenců a dorostenek z Dobřan disciplínu jednotlivců 100 metrů překážek a v sobotu 11. května se zúčastnila svých prvních závodů na hasičské stanici v Plzni na Košutce, kde závodila v kategorii starších dorostenek v konkurenci dalších 16 závodnic.
V prvním rozběhu dosáhla času 19,47 s. a po prvním kole držela průběžné druhé místo. Ve druhém kole ale ještě zabojovala a vylepšila svůj čas na 18,95 s. a tím se posunula na 1. místo v základním kole! V následných finálových rozbězích porazila nejprve svojí soupeřku časem 19,45 s. a v rozběhu o vítězství se sice lehce zasekla na spoji na rozdělovači, ale její soupeřka měla na rozdělovači daleko větší problém, a tak jí i čas 20,39 s. stačil na vítězství rozběhu o první místo. Na své premiéře na soutěži jednotlivců obsadila Nicol celkové 1. místo své kategorie!
